Fórum o historii, náboženství a kulturách Evropy a světa se zaměřením na rytířské řády (templáři), křížové výpravy, vikingy, magii atd. Upozorňujeme, že netolerance (jiných věr) a přehnaná agitace nejsou akceptovány.
 
PříjemPříjem  Rytířské řádyRytířské řády  HledatHledat  Latest imagesLatest images  Seznam uživatelůSeznam uživatelů  Uživatelské skupinyUživatelské skupiny  Verbování do skupinVerbování do skupin  PřihlášeníPřihlášení  RegistraceRegistrace  

Rytířské řády (Ordines Militares)
Tento průvodce obsahuje informace o rytířských řádech (uživatelských skupinách) na fóru Militia Dei. Přední místa tradičně zaujímají tři velké křesťanské rytířské řády Řád templářů, Řád johanitů (maltézských rytířů) a Řád německých rytířů. Váženým je také Řád sv. Lazara. Na každý z nich navazuje více než jeden řád. Pokud se do dnešních dnů zachovala církevní organizace, bývá vedle ní ještě řada menších neméně významných přímých nástupců v protestantských zemích. Podobně jako jiné rytířské řády, také templáři mají na Militia Dei zastoupení v podobě více než jednoho řádu. Templáři se nedočkali moderního věku, reformace ani ničivých náboženských válek 16. století, ale je jisté, že by se řád reformace vyhnul a některé jeho provincie (zejména severní) by byly reformací přinejmenším ovlivněny, případně by se přijetím protestantství vydaly zcela jinou cestou, jako tomu bylo u ostatních velkých řádů. Fórum Militia Dei tak pracuje s myšlenkami alternativní historie, než aby prezentoval Řád templářů v ucelené podobě tak, jak byl před svým zrušením, jako kopii z počátku 14. století. Militia Dei není skanzen oživlé historie favorizující jednu církev.
Řád templářů (Ordo Templariorum)
Návrh na sjednocení templářů a rytířských řádů Templi13

Templáři byli rytířský řád katolické církve založený v roce 1190/1120 účastníky první křížové výpravy. Původním posláním řádu bylo zajištění bezpečnosti křesťanských poutníků z Evropy proudících z přístavu Jaffa k Božímu (Kristově) hrobu v Jeruzalémě. Postupně se řád rozrostl z drobné milice v dobře organizované disciplinované vojsko a původní poslání se rozšířilo o obranu Božího hrobu obecněji, tedy celého Jeruzalémského království. Později byly všechny křižácké državy v Zámoří ztraceny včetně nejdůležitějších johanitských a templářských hradů, což donutilo templáře přesídlit na Kypr a do západní Evropy, kde zejména ve Francii nahromadili značné jmění. To se stalo trnem v oku králi Francie. V roce 1312 byl řád obviněn z hereze a po kontroverzním procesu předčasně zrušen papežem Klementem V. a jeho obnovení zapovězeno. V roce 1314 měl Klement templáře tajně omilostnit. S vyjímkou Španělska a Portugalska byl všechen řádový majetek převeden na johanity.

znak: Červený kříž s rozšířenými konci (kříž tlapatý) v bílém (stříbném) poli. Alternativním znakem řádu může být kříž Řádu Kristova, který je s templářským identický. Přidaný rovnoramenný bílý křížek má představovat nevinnost odsouzených templářů.

patroni: hlavní patron Ježíš Kristus, hl. patronka Panna Marie, otec řádu sv. Bernard, patron rytířů sv. Jiří, sv. Vavřinec, sv. Martin, sv. Tobiáš, Hugues de Payens (?)

hierarchie:
kníže-velmistr (Magister generalis, Summus Magister)
velkokomtur, vizitátor Francie a Poitou (Visitator generalis)
Komtur Jeruzalémského království, Komtur města Jeruzaléma, Komtur Akkonu, Komtur Tripolisu, Komtur Antiochie, senešal (Senescalcus), maršál (Strator), drapér (Drapier)
provincionální mistr (Magister provincialis), velkopreceptor, vlajkonoš (Balcanifer), turkopolier (Turkopolier)
zemský komtur
bratr komtur/baili (Praeceptor/Baili), pokladník (Quaestor), prokurátor
rytířský komtur (Praeceptor Militiae)
velitel rytířů (Princeps Militiae), infirmář (Infirmatus)
bratr rytíř (Frater Miles), bratr kaplan (Frater Capellan)
aspirant (Aspirant)
podmaršál (Substrator), praporečník (Confanonier), casalier (Casalier), vrchní kuchař
starší bratr (Frater Senior)
bratr seržant (Frater Serviens)
bratr sloužící (Frater Serviens Armigeri), bratr řemeslník, bratr zbrojnoš, sestra (Soror), turkopol (Turkopol)
novic (Neophitus), novicka
čeledín/sluha (Servus)

Řád templářů byl založen jako církevní a katolický, avšak pod ochranou církve do dnešních dnů nepřežil. Nezachovaly se ani jeho přímí nástupci (Řád Kristův, Monteský řád), kteří se pod ochranou papežů nebo katolických monarchů Španělska a Portugalska proměnily v pouhopouhá záslužná vyznamenání. Dnes je templářský kříž Řádu Kristova také jedním z podružných symbolů Portugalska a některých států Latinské Ameriky.

Hlavním zdrojem rozkolu u templářů na Militia Dei je věčně probíraná otázka směřování neblahého osudu řádu, pakliže by ho nepostihly nepříznivé události zakončené rokem 1312. Proto na fóru paralelně působí hned tři odlišné templářské frakce a každý člen je automaticky přiřazen do jedné z nich nebo do ní vstupuje na vlastní žádost.

Katoličtí templáři“ prezentují Řád templářů v jeho původním poslání tak, jak jej definovali sv. Bernard a první velmistr Hugo z Paynsu, tedy jako výhradně mužský duchovní katolický řád pouze pro dobu od svého vzniku po počátek 14. století, kdy řád zanikl. Proto je členství v tomto řádu otevřené pouze věřícím katolíkům, ale v rámci ekumenismu spolupracují s ostatními. Katoličtí templáři čerpají informace o historickém řádu pouze z literatury faktu, z oficiálních stanov a listin a z papežských bul, vše ostatní je považováno za nevěrohodné a nehodné zájmu. Podle katolických templářů bylo odsouzení historického řádu justičním omylem zaviněným Filipem IV. ve snaze vymanit se z vlastních dluhů. Doznání templářů jsou považována za nevěrohodná, protože byly násilně vynucovány při mučení. Historický řád je považován za nevinný a svatý. Nástupci Řád Kristův a Monteský řád již nepostihlo žádné obvinění.
Ordo Supremus Militaris Templi
Návrh na sjednocení templářů a rytířských řádů Osmth_16

Svrchovaný řád Jeruzalémského chrámu“ je křesťanský ekumenický rytířský řád inspirovaný moderními (tzv. samozvanými) řády OSMTH a OSMTJ. Na rozdíl od přísnějších katolických templářů je Ordo Supremus otevřený všem křesťanům bez rozdílu. Cílem řádu je prosazování univerzálních křesťanských hodnot a víry, nikoli jedné konkrétní církve nebo nauky, ale celé západní křesťanské civilizace. Také členové Ordo Supremus čerpají z historie, jsou si však vědomi pozdějších dějinných událostí a zohledňují přínosy křesťanské reformace a ekumenismu, kterých se řád zrušený roku 1312 nedožil, ale za jiných okolností by se jim nevyhnul. Řád templářů je prezentován tak, jako kdyby nebyl nikdy přerušen a je připodobňován dodnes existujícím rytířským řádům. S katolickými templáři sdílejí pohled na zánik historických templářů, ovšem s tím, že historický řád mohl přejít do ilegality a později působit zcela nezávisle na církvi. Po popraveném Jakubovi z Molay by tedy následovali další velmistři. Existuje možnost, že řád nebo jeho pozdější pokračovatelé mohli být uznáni císařem Napoleonem.

znak: Alternativním znakem řádu je patriarší (lotrinský) kříž, který symbolizuje svrchovanost řádu.

hierarchie:
velmistr
velký senešal
velkopřevor
mistr
převor
rytíř kapitán
rytíř, dáma
bratr
panoš
Ordo Secretum Templi
Návrh na sjednocení templářů a rytířských řádů Abraxa30

Tajný“ nebo Vnitřní templ“ je třetí variantou templářů, která vychází z představy, že uvnitř řádu existovalo ještě skryté tajné převorství s vlastním templem, vnitřní svatyní, která byla přístupná pouze zasvěcencům či kandidátům. Je známo, že templáři provozovali obřady nepřístupné veřejnosti a rytíři za sebou zanechávali symboly mystického nebo magického významu. Tato frakce je naopak příznivcem templářské hereze, která měla přivodit zánik řádu. Nemá potřebu vyvracet obvinění vznesená vůči templářům, naopak vyhledává ten druh informací, které by objasnily tajnou nauku templářů či jejich možný k magii či alchymii. V jejich pojetí byli templáři mystickým společenstvím blízkým gnostikům, katarům nebo pozdějším rosekruciánům, kteří ovlivnili svobodné zednářství, nikoli organizací laiků, kteří nemohli chápat tajné obřady, praktiky nebo symboly. Templáři měli mít kladný vztah také k hnutí katarů. Stoupenci Secretum Templi se mohou uchylovat k méně objasněným důkazům, alternativním výkladům historie řádu nebo ke konspiracím, které se poté mohou rozcházet s přísně historickým výkladem.

znak: Alternativním znakem řádu je motiv gnostického boha Abraxase nalezeného na templářských pečetích. Jindy je to koptský kříž (ankh) upravený tak, aby připomínal kříž templářů, případně okcitánský kříž odkazující na katary.

hierarchie:
velkopřevor
ipsissimus
vysoký mág chrámu
mistr chrámu
nižší mág řádu
zasvěcený rytíř
pokročilý učedník
Řád johanitů (Ordo Hospitalis)

Řád johanitů byl založen kolem roku 1099 v Jeruzalémě, v roce 1113 stvrzen jako církevní řád a roku 1120 jako řád rytířský. Řád zprvu spravoval špitál, později za velmistra Raimunda de Pui byli johanité přeměněni ve vojenskou organizaci po vzoru templářů. Vedle nich byli důležitým faktorem ve Svaté zemi, oba řády si často konkurovaly. V roce 1187 byli johanité v důsledku ztráty Jeruzaléma nuceni přesídlit do Akko, po jeho dobytí roku 1291 na ostrov Kyp a později na Rhodos, který dobyli na Byzantské říši, v této době bývají nazýváni rhodskými rytíři.

Johanité vybudovali na Rhodu řádový stát s velmistrem v čele, opevnili jeho hlavní město a vybudovali vlastní loďstvo, kterým ve Středomoří úspěšně odráželi pirátské nájezdy, egyptskou i tureckou invazi. V roce 1522 osmanský sultán Sulejman I. Rhodos dobyl a johanitům povolen odchod z ostrova. V roce 1530 získal řád souostroví Malty a johanité vešli ve známost jako maltézští rytíři. Znovu museli čelit Osmanské říši a uhájit Maltu v roce 1565. V roce 1798 řád kapituloval před Napoleonem Bonapartem a usadit se na několik desetiletí v Rusku. Dnes na něj navazuje katolický Suverénní řád Maltézských rytířů a společenství čtyř národních protestantských řádů užívajících názvu Řád johanitů.

znak: Bílý (stříbrný) heraldický nebo osmišpičatý (maltézský) kříž na červeném nebo černém poli.

patroni: Panna Marie Philermoská, sv. Jan Křtitel

hierarchie:
kníže-velmistr (Magister Generalis)
velkokomtur, místodržitel
velkokancléř, velkokomandér, velkošpitálník, receptor, drapér (Drapier)
zemský mistr (Magister Senior), velkopřevor, mistr rytířů (Herrenmeister), turkopolier (Turkopolier), admirál (Admiral)
zemský komtur, špitálník (Hospitalier), pokladník (Quaestor), prokurátor, kancléř
komtur/baili (Praeceptor/Baili)
rytířský komtur
velitel rytířů, prelát
bratr rytíř (Frater Miles), bratr kaplan (Frater Capellan), spolubratr rytíř (Confrater Miles)
aspirant (Aspirant)
bratr seržant (Frater Serviens), seržant
bratr sloužící (Frater Serviens Armigeri), bratr řemeslník, bratr zbrojnoš, sestra (Soror)
novic (Neophitus), novicka
čeledín/sluha (Servus)
Johanitský řád (Ordo Joanitarum)


Johanitský řád (Johanniterorden) vznikl roku 1530 z německé provincie katolického Řádu maltézských rytířů přijetím reformace. Úplným názvem řádu je Braniborská bailiva rytířského řádu jeruzalémských špitálníků sv. Jana. Roku 1961 se stal součástí Aliance sv. Jana, společenství nekatolických johanitských řádů.

znak: Bílý (stříbrný) osmišpičatý (maltézský) kříž v červeném poli.

hierarchie:
mistr rytířů Braniborské bailivy (Herrenmeister der Balley Brandenburg)
komtur (Kommendator)
čestný komtur (Ehrenkommendator)
rytíř podle práva (Rechtsritter)
rytíř podle cti (Ehrenritter)
čestný člen (Ehrenmitglieder)
panoš (Knappe)
Řád německých rytířů (Ordo Teutonicus)
Hierarchie uživatelských skupin (2019) Deutsc10

hierarchie:
vysoký mistr, říšský kníže (Hochmeister, Reichsfürst)
velkokomtur (Großkomtur)
maršál (Ordensmarschall), velkošpitálník (Großspittler), velkopreceptor (Ordenstressler), pokladník (Treßler)
Großschäffer
německý mistr (Deutschmeister), zemský mistr v Livonsku (Landmeister in Livland, Magister Livoniae)
zemský komtur (Landkomtur)
správce (Administrator)
komtur domu (Hauskomtur), soudní vykonavatel (Vogt), sestra (Pfleger), rektor
Karwansherr, infirmář (Trappierer), mistr vinař (Kellermeister), mistr kuchyně (Küchenmeister), hejtman hlídky (Wachhauptmann), mistr sluhů (Gesindemeister), mistr rybář (Fischmeister)
bratr rytíř (Ritter Brüder), bratr kaplan (Kaplan Brüder), řádový rytíř (Ordensritter)
aspirant (Aspirant)
bratr seržant (Sergeant Brüder)
poloviční bratr (Halbbruder)
novic (Novize), novicka
čeledín (Knecht)