Klábosení z Kupecké stezky

Jan Woraczicky-Bissingen napsal:

… (zajímavé bylo, že navenek se prezentovala jako pohanka a jejím snem bylo odstěhovat se do Norska!, přitom se chovala jako blázen), takže není divu, že to bylo setkání první i zároveň poslední.

Celkem fakt blbá náhoda, cítím se teď, jako kdybyste po mě hodil kamenem. „Ale nic se neděje“. Doufám, že Vám to neudělala nějaká moje kamarádka nebo známa, nějaká osoba kterou znám. Tohle mně vadí, že špatní lidé jsou a dokonce i blízké mému naturelu.
Přemýšlela jsem a myslím, že Jste muž úctyhodný, vnitřně hodný až někdy i roztomile. Jste výřečný, až lichotivý, škoda že nemůžete tuto vlastnost aplikovat či rozdávat svým vrstevníkům, protože někteří by ji doopravdy potřebovali.
Zatím jste podle mě, potkal jen tu, která vnímá jen ten zevnějšek, ale né ten Vás užasný vnitřek hrabě Woraczikoviči.

Jan Woraczicky-Bissingen napsal:

Souhlasím, ale proč jsou norny tak kruté? Proč to Bůh/bohové dopustili, že je svět takový?

Na to má také i velký vliv prostředí a podmínky, do kterých jsme se narodili. To ovlivňuje naše životy. Někdy je ale možné něco změnit, néé však všechno…
Člověk by měl být natolik statečný, že by měl opustit svůj tzv. domov, či chrám a odejít, odcestovat jinam, tam kde ho přenesou do dalšího lepšího života nebo do duchovního světa.

Jan Woraczicky-Bissingen napsal:

No jo, ale co když se chce té slavnosti zúčastnit někdo, kdo nemá nikoho? Jako třeba já?
To pak asi jen sedí a kouká na ostatní?
Anebo s některými uspořádá trojici?

Myslím, že byste se, tak rychle zapojil.
O Vás bych se postarala sama. „Vlastní zkušenost“.

Daiv de Anglor napsal:

Spíše vás uvedou do jakésiho tranzu. Nedivil bych se kdyby neměli v lektvarech i stimulanty, či nějaké druhy opiátu.

Jan Woraczicky-Bissingen napsal:

Všichni pohané snad nebyli zdrogovaní. O využívání halucinogenních hub se spekuluje u starověkých Řeků, prý měly být zpodobněny na nějakých amforách. U seveřanů si nejsem jist

Na to Vám odpovím jen Ano, používáme určité druhy hub, výtažky z kořínku a rostlin, ale tyto druhy zde nebudu psát. Není to nic „nebezpečného“ ani to není návykové. Pokud to teda nenamíchám Já.

Jan Woraczicky-Bissingen napsal:

Zda bylo tenkrát možné něco takového sehnat ve Skandinávii, toť otázka.

Tam houby nejí a nesbírají, rostou tam proto všude!

Jan Woraczicky-Bissingen napsal:

Ale všichni pohané neskotačí v lesích kolem ohňů bez hranic a paní Anorie nemusí být nutně taková, nebo alespoň by to tak být nemělo.

Já, ale skotačím, už jsem vám to tady psala xkrát. Při velkých ohnů v kruhu při nocí plný hvězd. Není to každou noc, nebo měsíc, protože rituály a svátky jsou odlišné a samozřejmě i naše prosby k bohům. Je to součást oslav, tak mě to nemějte za zlé.


Já od 17let, osobně poznávám přírodu a ráda za ni i jezdím- Slovensko, Německo, Rakousko, Dánsko, Norsko, protože příroda je na začátku našeho zrození a měla by být i na konci.

Hassalaha napsal:

Máš moc slov! Do ženského pokoje stebou a zavřít, ty necudně odhalená lesní děvo.

Hlavně že jsou paní ve vašem harému cudně zahalené že?

Ithron von Kremsier napsal:

V reálu tě nějaká slečna dokáže klamat stejně jako na seznamce, protože pokud nejsi jasnovidný tak i v reálu vidíš jen tu zevní slupku a co je skutečně uvnitř někdo nezjistí ani po mnoha letech manželství..
A láska je krásná jen pro ty kteří ji nemají, protože jakmile láska přejde do skutečného života = manželství, rodiny atd., pak se velice rychle z ní vytratí to kouzlo, protože společný život a povinnosti (zvláště když přijdou děti) vytlačí všechnu romantiku na míle daleko.

Tohle se stává jenom tehdy, když lidé na sebe nemají čas nebo když se vytratí vzájemná přitažlivost, neumí se podívat tomu druhému zpříma do očí a nemají zájem o něžnosti, svůj protějšek berou jako samozřejmost a nechtějí ho zaujmout nebo ohromit, třeba hezkou květinou, dobrým jídlem nebo nečekaným dárkem. Raději tráví své večery u televize zíráním na seriály typu Ordinace. Není divu, že se ze života stává nudný stereotyp.  

Všechno ale jde, když se chce. Láska kvete v každém věku. Určitě by vám pomohl nějaký pohanský rituál. Jste ještě mladý a jistě jste i sexuálně aktivní. :discord:

Ithron von Kremsier napsal:

V reálu tě nějaká slečna dokáže klamat stejně jako na seznamce, protože pokud nejsi jasnovidný tak i v reálu vidíš jen tu zevní slupku a co je skutečně uvnitř někdo nezjistí ani po mnoha letech manželství..
A láska je krásná jen pro ty kteří ji nemají, protože jakmile láska přejde do skutečného života = manželství, rodiny atd., pak se velice rychle z ní vytratí to kouzlo, protože společný život a povinnosti (zvláště když přijdou děti) vytlačí všechnu romantiku na míle daleko.
Tohodle si už všiml ve 12.stol. nějaký mnich a začal razit teorii že láska má moc jedině tehdy když je nenaplněná..
..a tak vlastně položil základy "dvorské lásky", tedy kde ženatý rytíř se dvoří manželce jiného rytíře, a tím že jsou oba v manželství, a hříchem cizoložství se nechtějíce provinit, zůstává jejich láska k cizí dámě nenaplněná, a tudíž navždy krásná..
Ale nezapomeňme že právě "dvorská láska" se stala zkázou rytířstva, protože rytíř už nekladl na první místo povinnosti svému pánu a církvi, ale vše konal jen pro svou platonickou lásku ve snaze se jí zalíbit.
Představme si např. dnešní policii která by nedbala na střežení veřejného pořádku ale místo toho by policisté dělali jen to co by se líbilo jejich láskám..
Nějak by to ztratilo na významu..
Rytíř má sloužit svému pánu a církvi, ne rozmarům nějaké cizí paní.

Tak jest, požehnaný bratře Ithrone, pouze láska k Hospodinu je jediná ta pravá. Láska k ženě je jen klam a dočasná kratochvíle, která odvádí všechny zbožné muže od pravé lásky k Hospodinu a cesty spásy. Na světě není větší radosti, než když muži žijí pospolu v jednom společenství jako mniši a uctívají Hospodina společně jako Kristus s apoštoly. Proto jsme se tu sešli zde na Militia Dei, aby jsme se tu o tuto krásnou ideu podělili a propagovali ji neznabohům. Když na ty zbožné bratry přijdou teplé jarní dny a začne je zmáhat nezvladatelný chtíč, mohou tento potíž vyřešit moderním způsobem bez páchání mrzkého hříchu s ženami, například diskrétní návštěvou sexshopu, kde jsou k dostání gumové imitace ženského ohanbí, které ve správné kombinaci s lubrikantem a zahřátím ukojí mužské tužby mnohem lépe nežli nevydařený styk se skutečnou ženou a bez strachu z předčasného vyvrcholení. Vím, že jsi mi bratře Ithrone říkal, že sex s neživými věcmi je hřích a lidské tělo je jako chrám Boží, který by neměl být znesvěcován a zesměšňován těmito praktikami, ale musíš uznat, že tu pozitiva jasně převažují nad negativy. Nemůže to ohrozit dobrou pověst ani bohabojnost těchto sluhů Božích, když zajdou do sexshopu a díky tomu mohou dál sloužit Hospodinu aniž by trávili čas s necudnými ženštinami, které by je ponoukaly k hříchu tělesné prostopášnosti a odcizení církevního majetku. Haleluja! Buď požehnáni výrobci těchto prospěšných předmětů, třikrát sláva, alespoň někdo má na srdci blaho lidu.

Rhianwen ferch Tangwystl napsal:

Nechej pána hraběte na pokoji ty jedno hroší mládě a běž si raději svojí tlamičku vypláchnout ústní vodou, uděláš nejlíp.

Ty jsi ale blb, lidé nepřemýšlejí o onanii, ale přemýšlejí o sexu a onanují když nemají na výběr, ty jeden jogíne. Tys v té svojí blbosti předčil už i chudáka otce Koloděje.

Mlč ty drzá ochechule a hybaj hezky do kláštera nechat se tam převychovat, to je teda hnus velebnosti, aby tak hubatou ženskou slušný křesťan pohledal. To raději zajít do sexshopu a utratit tam poctivě vydělané peníze za gumové hračky než mít co do činění s tebou a ještě tím za to ten dotyčný ušetří, jsi fuj.  :discord:

Jan Woraczicky-Bissingen napsal:

Z jedné dívky, se kterou jsem si dopisoval, se vyklubala vzteklá megera, která chtěla určovat pravidla, ani jsem se s ní nesetkal. Jiná dívka při našem prvním setkání mi jen neustále povídala o vesmíru, konci světa, andělích a astrálním cestování, bylo to velmi nepříjemné a poslední věc, kterou ještě udělala bylo, že mi ze svého domova napsala vzkaz, ať si "prý nechám zajít chuť"

Velice ti rozumím, bratře v Kristu, měl jsem podobný problém se zákeřnými ženštinami, které si tropily žerty z mojí obezity. Nenáviděl jsem je a celý tenhle svět, svoje štěstí a odpovědi jsem hledal v tvrdé metalové hudbě satanově, než jsem poznal Hospodina, který mi ukázal cestu do svého království skrze svou lásku a své milosrdenství. Od té doby lásku k ženám nevyhledávám, ale jenom lásku k našemu Pánu Bohu, která jako jediná oblažuje lidská srdce a bude oblažovat navěky. Svět by byl o dost krásnější, kdyby jen Bůh ve své nekonečné moudrosti stvořil ženy bez jejich drzých štěbetajících úst, kdyby jen mohly před muži vyšpulovat svoje zadky, aby s nimi mohli nerušeně vykonávat svoje potřeby a na světě by jistojistě nebyly hádky ani domácí násilí a všichni by žili v harmonii.  

Hassalaha napsal:

Máš moc slov! Do ženského pokoje stebou a zavřít, ty necudně odhalená lesní děvo.

Výjimečně s vámi souhlasím, mohamedánský příteli. Tyhle ženy jsou ďáblovo dílo a sem k nám přišly, aby nás odvedly od cesty do ráje, měly by být zavřeni do ženského pokoje na zámek a my raději svoje vlastní tužby ukojit s gumovými imitacemi ženských ohanbí ze sexshopu. :discord:

Anorie napsal:

Celkem fakt blbá náhoda, cítím se teď, jako kdybyste po mě hodil kamenem. „Ale nic se neděje“. Doufám, že Vám to neudělala nějaká moje kamarádka nebo známa, nějaká osoba kterou znám. Tohle mně vadí, že špatní lidé jsou a dokonce i blízké mému naturelu.

Z toho si nic nedělejte. Na takové nedůležité věci je lepší zapomenout. Dotyčná možná vnímala jen zevnějšek, třeba jsem se jí nelíbil a nebyl jí sympatický, na tom by při první schůzce nebylo nic neobvyklého, i když mou fotografii obdržela a viděla předem. Nebo to mohlo být tím, že tahle osoba neměla „vyřešenou minulost“, zrovna se rozešla ze svým přítelem a sama pořádně nevěděla, co vlastně chce. Na takové je třeba si dávat pozor. Já jsem možná posloužil jen jako nástroj její osobní pomsty, dávala mi falešnou naději a vylákala mě na schůzku a pak se chovala divně třeba jen proto, aby mě odradila. Neřekla o sobě vůbec nic a z toho co vypověděla, nemělo s pohanstvím absolutně nic společného, ani já jsem jí nejspíš nezajímal. Ale jak říkám, je lepší tyhle nepodstatné věci vytěsnit z hlavy a jít dál. Tu osobu jsem neznal a nic jsem k ní necítil. Jen jsem se chvíli obával, jestli to nejste náhodou vy, kvůli těm podobným zájmům, ale řekl bych, že vy jste úplně jiná povaha.

Anorie napsal:

Zatím jste podle mě, potkal jen tu, která vnímá jen ten zevnějšek, ale né ten Vás užasný vnitřek hrabě Woraczikoviči.

Děkuji mockrát za uznání. Opravdu jsem nečekal, že by mi tohle někdo mohl říct.
Odpusťte mi mou troufalost, ehm, ale chtěl bych vás políbit, alespoň na tvář.  

Anorie napsal:

Přemýšlela jsem a myslím, že Jste muž úctyhodný, vnitřně hodný až někdy i roztomile. Jste výřečný, až lichotivý, škoda že nemůžete tuto vlastnost aplikovat či rozdávat svým vrstevníkům, protože někteří by ji doopravdy potřebovali.

Na to má také i velký vliv prostředí a podmínky, do kterých jsme se narodili. To ovlivňuje naše životy. Někdy je ale možné něco změnit, néé však všechno…
Člověk by měl být natolik statečný, že by měl opustit svůj tzv. domov, či chrám a odejít, odcestovat jinam, tam kde ho přenesou do dalšího lepšího života nebo do duchovního světa.  

Jsem rád, že mě vidíte takto. Kolikrát tápu nad tím, co si o mně lidé vlastně myslí a tohle mi nikdo běžně neříká, je to povzbuzující a líbí se mi vaše upřímnost. Vy mě připadáte jako rozumná, inteligentní a moudrá dáma, která si umí poradit, a jste jiná, než ostatní. To já si spíše připadám jako muž nevýrazný, tápající, příliš přemýšlivý, citlivý a jemný, tedy i málo zmužilý, i když ty dvě poslední jmenované vlastnosti jsem spíše považoval za přínosné, tak si nejsem jist, zda se někomu můžou vyplatit, dnešní doba spíše přeje egoistům, necitům a hrubiánům.

Anorie napsal:

Myslím, že byste se, tak rychle zapojil.
O Vás bych se postarala sama. „Vlastní zkušenost“.  

To snad raději neříkejte. Nejsem si úplně jist, jak to myslíte a vyvolává to ve mně značné rozpaky.

Asi bych se tak rychle nezapojil... nejsem zvyklý být v centru dění a většinou jen postávám nebo posedávám někde opodál. Kdyby k něčemu takovému došlo, byl bych nejspíše úplně zkoprnělý a nezmohl bych se ani ke slovu.  

Anorie napsal:

Na to Vám odpovím jen Ano, používáme určité druhy hub, výtažky z kořínku a rostlin, ale tyto druhy zde nebudu psát. Není to nic „nebezpečného“ ani to není návykové.  Pokud to teda nenamíchám Já.

Věřím, že jste šikovná a vyznáte se, možná by mi některé houbičky mohly pomoct překonat tu trému a pak bych třeba nebyl už zkoprnělý. Jistě jste zběhlá i v umění travičství a nerad bych vás něčím rozezlil, asi bych se měl začít bát.  

Anorie napsal:

Tam houby nejí a nesbírají, rostou tam proto všude!  

Takže houbařův ráj? Proč nesbírají něco, co jim roste přímo pod nosem? 

Rhianwen ferch Tangwystl napsal:

To je škoda, my pohanky rády skotačíme v lese a kolem ohňů. Mohl by jste se přidat a skotačit též, kdyby jste chtěl. :-))

Anorie napsal:

Já, ale skotačím, už jsem vám to tady psala xkrát.   Při velkých ohnů v kruhu při nocí plný hvězd. Není to každou noc, nebo měsíc, protože rituály a svátky jsou odlišné a samozřejmě i naše prosby k bohům. Je to součást oslav, tak mě to nemějte za zlé. .

Kdepak, paní Anorie, nemám vám to za zlé, vlastně se mi to u vás docela líbí. Jen si nemyslím, že by to byl v pohanství převládající prvek, toť vše, ale máte pravdu, že je to určitá součást oslav. Však znáte to, mě se tohle moc netýká, já jsem přeci ten, co jen tak postává nebo posedává někde opodál, asi bych neskotačil jako vy nebo paní Rhianwen, neb bych měl strach, že u toho budu vypadat komicky.  

Já totiž, pokud bych měl hodnotit své vzezření, moc nevypadám jako nějaký nordický bojovník, můj vzhled nevypadá ušlechtile. Možná kdyby jste na mě naléhala, abych se přidal, tak bych se nechal přemluvit, ale stejně bych si to asi neužíval tak jako vy.  

Anorie napsal:

Já od 17let, osobně poznávám přírodu a ráda za ni i jezdím-  Slovensko, Německo, Rakousko, Dánsko, Norsko, protože příroda je na začátku našeho zrození a měla by být i na konci.

Hmm, máte zajímavý život, jistě jste navštívila spousty zajímavých míst a máte mnoho zajímavých zážitků. To já nikoli. Když čtu vaše příspěvky, mám pocit, že můj život je dost nezajímavý a smutný.

Ithron von Kremsier napsal:

V reálu tě nějaká slečna dokáže klamat stejně jako na seznamce, protože pokud nejsi jasnovidný tak i v reálu vidíš jen tu zevní slupku a co je skutečně uvnitř někdo nezjistí ani po mnoha letech manželství..
A láska je krásná jen pro ty kteří ji nemají, protože jakmile láska přejde do skutečného života = manželství, rodiny atd., pak se velice rychle z ní vytratí to kouzlo, protože společný život a povinnosti (zvláště když přijdou děti) vytlačí všechnu romantiku na míle daleko.
Tohodle si už všiml ve 12.stol. nějaký mnich a začal razit teorii že láska má moc jedině tehdy když je nenaplněná..
..a tak vlastně položil základy "dvorské lásky", tedy kde ženatý rytíř se dvoří manželce jiného rytíře, a tím že jsou oba v manželství, a hříchem cizoložství se nechtějíce provinit, zůstává jejich láska k cizí dámě nenaplněná, a tudíž navždy krásná..
Ale nezapomeňme že právě "dvorská láska" se stala zkázou rytířstva, protože rytíř už nekladl na první místo povinnosti svému pánu a církvi, ale vše konal jen pro svou platonickou lásku ve snaze se jí zalíbit.
Představme si např. dnešní policii která by nedbala na střežení veřejného pořádku ale místo toho by policisté dělali jen to co by se líbilo jejich láskám..
Nějak by to ztratilo na významu..
Rytíř má sloužit svému pánu a církvi, ne rozmarům nějaké cizí paní.

Já si myslím, že paní Rhianwen to vystihla přesně. Je to ale možné tím, že nemám vaše zkušenosti a jsem velký idealista i co se týče lásky.

Je pravda, že v reálu mě mohou klamat stejně tak dobře jako na internetu, ale přesto osobní kontakt je v každém směru přirozenější svou bezprostředností, je pravdivý a zkušenost z něj nezaměnitelná. Kontakt přes internet bývá chladný, bezcitný, je snadné ho přerušit, je daleko lehčí se někam vytratit, je tu spousty ústupových cest, stejně jako mnoho času promýšlet své odpovědi dopředu (to je považováno za klad, ale je to i zápor). Pokud jsou obě strany ochotné se seznámit, pak takový kontakt se vyplatí urychlit, příliš ho neprodlužovat a rychle ho uskutečnit v reálu. Ta první dívka, o které jsem mluvil, mě odsoudila dřív, než mě stačila poznat osobně a to jen díky internetu, který ji umožnil si mě „oťukat“, nic bližšího se o mě nedozvěděla, nepoznala jaký doopravdy jsem apod., pouze si dala dohromady těch pár informací, které přes e-maily získala z mých odpovědí a to ostatní o mé osobnosti „vyčetla“ z horoskopu, z čehož asi usoudila, že já budu povahově stejný jako její bývalý - prý byl vznětlivý a dávala mě s ním dohromady, jako kdybych měl být úplně stejný jako on, a to mě naštvalo. V reálu by se nic takového nemohlo stát. Mojí chybou bylo, že jsem na tenhle internetový výslech přistoupil a sdělil jí své znamení horoskopu (tehdy jsem to považoval ještě za neškodné a myslel jsem, že to nic neznamená). Od té doby horoskopům nedůvěřuji a nikomu své znamení nesděluji, ani z legrace, protože tomu nevěřím, je to blbost, nevypovídá to vůbec o ničem a o nikom. V mojí rodině jsme dohromady tři, co máme stejná znamení a přesto je každý z nás úplně jiný, to považuji za důkaz a víc nepotřebuji.

Horoskop není blbost, jen je k jeho vypočítání nezbytné znát nejen datum, ale i přesný čas narození a to na minutu, a také místo kde k porodu došlo - a sestavit jej samozřejmě musí skutečný astrolog a ne někdo kdo to jen hodí do počítače a vypadne mu nějaký nesmysl.
Co se týká internetu tak např. mé dvě největší lásky v životě, jsem poznal právě přes internet. Pravda, vztah s tou první mi vydržel jen cca 3 roky, ale s tou druhou to vydrželo déle a žijeme ve spokojeném manželství.
Nevím zda má Rhianwen děti, ale u nás rozhodně čas na dívání na televizi není, dokonce televizi ani nemáme. Volného času mi moc ze dne nezbývá a dělím jej mezi dítě, ženu a Boha, a chvilku si samozřejmě nechám i pro sebe, ale to už žena s dítětem spí. Dokonce ani na nějaký ten romantický sex už není ani pomyšlení, protože je těžké si jej užít když vedle na postýlce spinká malá, a kdy hrozí (a stává se to velmi často) že se probudí v tu nejméně vhodnou chvíli.
Ale necítím to jako ztrátu, když jsem byl ještě opojen láskou k ženě tak mi vztah bral hodně času, člověk při tom opojení zapomínal na sebe a také na Boha - a to nebylo dobré. Teď je to mnohem vyváženější, když je láska spíše přátelstvím, než nějakou mileneckou extází.
Láska je opojně krásná jen nějakou dobu, pak to vyšumí, a teprve tehdy si člověk plně uvědomí koho si vlastně vzal.
Nejdůležitější vlastnost v partnerství není intenzita citů lásky, ale prosté přátelství.

Ithron von Kremsier napsal:

Horoskop není blbost, jen je k jeho vypočítání nezbytné znát nejen datum, ale i přesný čas narození a to na minutu, a také místo kde k porodu došlo - a sestavit jej samozřejmě musí skutečný astrolog a ne někdo kdo to jen hodí do počítače a vypadne mu nějaký nesmysl.

Hmm, to je možné, ale stejně bych nechtěl už jen ze samotného principu, aby mě někdo posuzoval podle hvězd, aniž by mě nejprve poznal. 
Jen mi připadá zvláštní, že to říkáš zrovna ty, když jsi kritizoval buddhistickou stúpu, která teoreticky není modlou, ale památníkem připomínající jednoho indického mudrce zvaného Buddha. Ano, možná to odporuje Bibli, ale neodporuje jí náhodou i umění věštit z hvězd - tj. hvězdopravectví? A co jiného jsou astrologie a horoskopy, když ne hvězdopravectví?

Ithron von Kremsier napsal:

Co se týká internetu tak např. mé dvě největší lásky v životě, jsem poznal právě přes internet. Pravda, vztah s tou první mi vydržel jen cca 3 roky, ale s tou druhou to vydrželo déle a žijeme ve spokojeném manželství.
Nevím zda má Rhianwen děti, ale u nás rozhodně čas na dívání na televizi není, dokonce televizi ani nemáme. Volného času mi moc ze dne nezbývá a dělím jej mezi dítě, ženu a Boha, a chvilku si samozřejmě nechám i pro sebe, ale to už žena s dítětem spí. Dokonce ani na nějaký ten romantický sex už není ani pomyšlení, protože je těžké si jej užít když vedle na postýlce spinká malá, a kdy hrozí (a stává se to velmi často) že se probudí v tu nejméně vhodnou chvíli.
Ale necítím to jako ztrátu, když jsem byl ještě opojen láskou k ženě tak mi vztah bral hodně času, člověk při tom opojení zapomínal na sebe a také na Boha - a to nebylo dobré. Teď je to mnohem vyváženější, když je láska spíše přátelstvím, než nějakou mileneckou extází.
Láska je opojně krásná jen nějakou dobu, pak to vyšumí, a teprve tehdy si člověk plně uvědomí koho si vlastně vzal.
Nejdůležitější vlastnost v partnerství není intenzita citů lásky, ale prosté přátelství.

Chápu, že to asi není jednoduché. Pokud je nějaká možnost, jak si to alespoň trochu ulehčit, mělo by se jí využít, například dítě je možné dát do školky nebo na hlídání k prarodičům, ale někdy třeba není možné ani to. Partneři by si ale na sebe čas najít měli, pokusit se o něhu nebo pohlazení, nemusí to být hned výbuch milenecké extáze, někdy stačí jen málo, třeba v tom si myslím má Rhianwen docela pravdu, protože jinak bude partnerský život připomínat soužití dvou dobrých přátel-spolubydlících, nebo jako soužití dvou sourozenců, tedy nikoliv jako vztah dvou vzájemně se milujících osob, což není dobré. Zvyšuje se tím mimo jiné i riziko, že si jeden z nich vyhledá nového partnera. Nakonec to jsou právě děti, kdo tím trpí obvykle nejvíc.

Jinak mám pocit, že jsi člověk, ze kterého bych si měl vzít tak trochu příklad. V životě se moc nepotkávám s novými lidmi, pohybuji se na stále stejných místech, ani navazování přátelských vztahů se mi moc nedaří, lidé mi připadají odtažití a uzavření, ale možná je ten problém ve mě. Sice se chovám slušně, vstřícně a laskavě, jenže to asi nestačí. Mnohokrát jsem si říkal, že seznamka by to možná mohla vyřešit. Nemohl bys mi třeba něco užitečného doporučit nebo poradit, čeho bych se měl držet nebo naopak vyvarovat? Nemusíš, pokud nechceš, ale byl bych za to rád a vděčný. Dík.

Jarmil Warle napsal:

Lžeš, nepřemýšlím o sexu, jen občas o onanii, to proto že moje mysl je zesynchronizovaná na úroveň jogína. Jenom se modlím, postím a poslouchám kázání našeho milovaného otce Koloděje. To jenom tvoje zbožnost vyvolává pochybnosti. Za svoje zásluhy pro hraběte Woraczecka jsi byl povýšen do prestižního titulu patriarchy a na velmistra rytířů z Boží hrobky, to všechno za službičku, kterou jsi pro Woraczecka vykonal.

To znamená, že Anastáz z Panonie je zkorumpovaný a nechává se uplácet. Měl by rezignovat na svoje tituly nekalým způsobem nabytými, jeli na to dost zbožný a soudný.

Já žehnám každé mladé lásce, včetně té, která je mezi odlišnými lidmi. Láska je dar od Boha.

Nemohu však žehnat tvému roztodivnému smilnění s vyrobenými napodobeninami lidského těla.  

Měl bys vyhledat křesťanskou seznamku nebo seznamku speciálně zaměřenou pro obézní a najít si skutečnou ženu.  :discord:

Je znát, že tvá duše trpí.

Jan Woraczicky-Bissingen napsal:

Děkuji mockrát za uznání. Opravdu jsem nečekal, že by mi tohle někdo mohl říct.
Odpusťte mi mou troufalost, ehm, ale chtěl bych vás políbit, alespoň na tvář.  

Hle, urozený pán Jan Vokurkovič se nadzvukovou rychlostí řítí do jámy lvové! Je to jeho konec a v tom mu nemohu pomoci, ale nesmí sebou do té jámy strhnout další Boží bojovníky, jako třeba Daiva de Anglor. Ať zahyne, když je to jeho přání, ale jen sám.  :discord:

Anastáz z Panonie napsal:

Já žehnám každé mladé lásce, včetně té, která je mezi odlišnými lidmi. Láska je dar od Boha.

Ty jsi jako jeruzalémský patriarcha a nerozumíš ničemu, zeptám se teda jinak. Může ze svazku křesťana a pohana vzejít křesťanský potomek? Ne, jenom bezvěrci.  

Anastáz z Panonie napsal:

Měl bys vyhledat křesťanskou seznamku nebo seznamku speciálně zaměřenou pro obézní a najít si skutečnou ženu.  :discord:

To je blbost, nic takovýho neexistuje. Co to tady mektáte otče? Trápí vás zaražené prdy?

Anastáz z Panonie napsal:

Je znát, že tvá duše trpí.

Nestarejte se o potíže duševní, otče Anastázi, ale o střevní. Moje tělo netrpí zaraženými prdy, na rozdíl od toho vašeho. Ani má duše netrpí, já poslouchám moudrá kázání otce Koloděje a ty mi dodávají sílu a bohabojnost nutné k překonávání nástrah satanových. :discord:

Jan Woraczicky-Bissingen napsal:

Hmm, to je možné, ale stejně bych nechtěl už jen ze samotného principu, aby mě někdo posuzoval podle hvězd, aniž by mě nejprve poznal. 
Jen mi připadá zvláštní, že to říkáš zrovna ty, když jsi kritizoval buddhistickou stúpu, která teoreticky není modlou, ale památníkem připomínající jednoho indického mudrce zvaného Buddha. Ano, možná to odporuje Bibli, ale neodporuje jí náhodou i umění věštit z hvězd - tj. hvězdopravectví? A co jiného jsou astrologie a horoskopy, když ne hvězdopravectví?

Já nekritizoval buddhistickou stúpu, ale neuctivé chování buddhistů k naší evropské a křesťanské kultuře, když zde staví své náboženské pomníky bez souhlasu našeho národa a naší církve, a nevlasteneckou a nekřesťanskou reakci našeho národa, který se proti této stavbě nijak neohradil.
Rozuměj, já neodsuzuji buddhismus, ani buddhisty, ale jejich nesprávný a neuctivý počin vůči naší kultuře, tradici a náboženství, když se rozhodli zde postavit symbol svého náboženství a své kultury.
Stejně bych odsuzoval jako nesprávné, kdyby křesťané a evropané, vnucovali svou kulturu a náboženství na buddhistickém území a bez jejich souhlasu tam stavěli kostely a symboly křesťanství a našeho evropského myšlení.
Naše křesťanská a evropská kultura, to je to co zde máme rozvíjet a čemu máme stavět pomníky, a ne cizí filosofíi, cizí kultuře a cizímu náboženství.
Nemám nic proti studiu buddhistických (a povšechně všech pohanských) nauk, ani nepovažuju za zločin když je pohan pohanem a buddhista buddhistou, ale co není správné je když si někdo hraje na pohana nebo na buddhistu, a není také správné aby evropan zavrhoval svou vlastní kulturu, své vlastní náboženství a tradici, a místo toho přijal cizí kulturu, cizí náboženství a tradici, a ještě to ve svém národě propagoval na úkor všeho co je nám svaté.
Proto také nemám ani rád onen "návrat k víře našich předků", na který odkazují neopohané, ač právě svým neopohanstvím víru svých předků popírají hned ve dvou základních bodech, a to zaprvé v tom že naši předkové (rodiče, prarodiče, praprarodiče, prapraprarodiče atd..) nebyli pohané, ale křesťané, je tedy neúctou k nim zavrhovat jejich křesťanskou víru a nahrazovat ji neopohanskou, a za druhé ti nejstarší naši předkové, z dob předkřesťanských, nevyznávali neopohanství, ale skutečné pohanství, které bylo zcela odlišné od zromantizované a naivní formy neopohanství.
Bible neodsuzuje astrologii, vždyť sám Abraham byl považován za jednoho z největších astrologů, také všechny svátky které bible přikazuje dodržovat mají základ v astrologickém kalendáři, i Ježíše objevili jako první "tři králové", které ke Kristu dovedla právě atrologie (viděli jeho hvězdu), a o kterých se vědělo že to jsou dokonce mágové (ani magii bible nezavrhovala, ona zavrhuje čarodějnictví, věštění a modloslužbu). Magie ve starověku byla svatou vědou, a neměla nic společného s čarodějnictvím, věštěním ani ničím z toho co se za magii začalo pokládat např. ve středověku a většinou i v současnosti. Ještě v raném středověku magii praktikovali i světci (většinou tajně nebo o nich církev ani nevěděla), tak jako praktikovali alchymii i astrologii. Důkazem z historie ti můžou být katedrály, které vyjadřují jak astrolgická tak alchymistická tajemství, tyto krásné chrámy byli vlastně obří knihou, ve které mohl číst každý kdo měl oči k vidění. Tak jako skutečná původní alchymie neusiluje o vyrobení zlata z olova, a alchymisté nebyli žádní podvodníci kteří chtěli vylákat peníze od těch co jim uvěřili, tak také astrologie byla velmi přísnou vědou o pohybu nebeských těles a o tom co tento pohyb symbolizuje a naznačuje. Jak stojí v bibli, učinil Bůh nebeská tělesa jako znamení. Nejsou tu jen tak, Bůh skrze ně něco naznačuje, a kdo v tom umí číst dokáže pochopit co Bůh naznačuje - a je jedno jestli jde o dějiny světa nebo nějakého konkrétního člověka. Nic, co se děje na nebi ani na zemi není beze smyslu ani nahodilé. Vše řídí Bůh a skrze vše se snaží s námi Bůh komunikovat. Kdo má oči otevřené vidí, kdo je má zaslepené nevidí.  

Jan Woraczicky-Bissingen napsal:

Mnohokrát jsem si říkal, že seznamka by to možná mohla vyřešit. Nemohl bys mi třeba něco užitečného doporučit nebo poradit, čeho bych se měl držet nebo naopak vyvarovat? Nemusíš, pokud nechceš, ale byl bych za to rád a vděčný. Dík.

Zápory seznamek ti nemusím říkat, ty znáš sám, tak se zmíním o jejich přednosti, a tou je 1) možnost sledovat nějakého člověka aníž by věděl že jej sleduješ, tudíž nemá možnost přímo na základě tvé pozornosti se chovat tak aby se ti zalíbil (on, nebo spíše ona, o tobě neví, a tak nic nepředstírá aby si tě získala). Mám tím na mysli třeba diskuzní fóra, která většinou bývají součástí dobrých seznamek. Nějaká slečna ti padne do oka, ale ty ji to hned nedáš najevo, ale jen tiše sleduješ jaké prezentuje názory a jak se chová v diskusi. Tak jsem se např. zamiloval do své první velké lásky, ač původně mne vůbec nezaujala (tedy když jsem si prohlížel její fotku a profil). Ale to co psala se mi líbilo, zjistil jsem že má hodně podobné názory a myšlení jako já, a když jsem se zapojil do diskuse s ní, zjistil jsem že si skvěle rozumíme, a pak se najednou začal měnit i můj vztah k ní, a najednou jsem si uvědomil že ji hluboce miluji a že se mi moc líbí.
S druhou dívkou, mou nynější manželkou, to bylo zase naopak, neboť to byla zase ona kdo sledovala mé příspěvky v diskusi a zjistila že bych mohl být mužem kterého by mohla ctít a se kterým by si mohla rozumět.
S tou první dívkou jsem se setkal až asi po půl roce, s tou druhou po měsíci. Důležité je se setkat, ale nesmí to být ani příliž ukvapené ale ani člověk nesmí příliž dlouho otálet - nalézt tu správnou chvíli k osobnímu setkání je těžké, ale důležité je mít už před tímto setkáním jasno - tedy že je to dívka se kterou si rozumíš a která je alespoň natolik hezká že tě neodpuzuje - v této fázi tě ještě nemusí přitahovat její tělesná krása, ta se může objevit až přímo setkání tváří v tvář a nebo až se vtah trochu víc prohloubí. Krása je totiž v očích pozorovatele, určuješ ji ty sám, není závislá na skutečném zevnějšku partnera. Když se ti nějaká dívka zalíbí zevnitř (její charakter, její myšlení a chování) tak se ti časem zalíbí i zevně. Naopak to většinou nefunguje nebo to bývá spíše ojedinělé, že dívka která tě hned napoprvé oslní svou krásou, ti bude vyhovovat i myšlením, charakterem a chováním. Lásky které vzplanou za základě fyzické přitažlivosti velmi silně zahoří ale také velmi rychle uhasínají. Proto jsem prvně zdůraznil že to co je nejdůležitější je přátelství, kamarádství, to že si spolu rozumíte, protože takový vztah vydrží déle, neboť dobrého přítele přece neopustíš, ale s dívkou která má jen hezký obličej a tělo, ale jinak je s tebou nekompatibilní, s tou dlouho nevydržíš, ani ona s tebou.
Takže pravidlo číslo jedna na seznamkách je nedát na první dojem dle fotky a druhé pravidlo je sledovat názory a chování dotyčné nejprve tajně a pak jen kamarádsky, a sledovat jestli se její názory a chování s tebou nemění pod vlivem toho že by se ti chtěla přizpůsobovat aby se ti zalíbila.

Paní Anorie se dlouho neozvala, zřejmě ani ten můj poslední příspěvek nečetla. Je mi smutno.

Asi už odjela do Norska a pro mě tu neponechala žádnou zprávu, začínám truchlit. 

Ithron von Kremsier napsal:

Já nekritizoval buddhistickou stúpu, ale neuctivé chování buddhistů k naší evropské a křesťanské kultuře, když zde staví své náboženské pomníky bez souhlasu našeho národa a naší církve, a nevlasteneckou a nekřesťanskou reakci našeho národa, který se proti této stavbě nijak neohradil.
Rozuměj, já neodsuzuji buddhismus, ani buddhisty, ale jejich nesprávný a neuctivý počin vůči naší kultuře, tradici a náboženství, když se rozhodli zde postavit symbol svého náboženství a své kultury.
Stejně bych odsuzoval jako nesprávné, kdyby křesťané a evropané, vnucovali svou kulturu a náboženství na buddhistickém území a bez jejich souhlasu tam stavěli kostely a symboly křesťanství a našeho evropského myšlení.
Naše křesťanská a evropská kultura, to je to co zde máme rozvíjet a čemu máme stavět pomníky, a ne cizí filosofíi, cizí kultuře a cizímu náboženství.
Nemám nic proti studiu buddhistických (a povšechně všech pohanských) nauk, ani nepovažuju za zločin když je pohan pohanem a buddhista buddhistou, ale co není správné je když si někdo hraje na pohana nebo na buddhistu, a není také správné aby evropan zavrhoval svou vlastní kulturu, své vlastní náboženství a tradici, a místo toho přijal cizí kulturu, cizí náboženství a tradici, a ještě to ve svém národě propagoval na úkor všeho co je nám svaté.
Proto také nemám ani rád onen "návrat k víře našich předků", na který odkazují neopohané, ač právě svým neopohanstvím víru svých předků popírají hned ve dvou základních bodech, a to zaprvé v tom že naši předkové (rodiče, prarodiče, praprarodiče, prapraprarodiče atd..) nebyli pohané, ale křesťané, je tedy neúctou k nim zavrhovat jejich křesťanskou víru a nahrazovat ji neopohanskou, a za druhé ti nejstarší naši předkové, z dob předkřesťanských, nevyznávali neopohanství, ale skutečné pohanství, které bylo zcela odlišné od zromantizované a naivní formy neopohanství.
Bible neodsuzuje astrologii, vždyť sám Abraham byl považován za jednoho z největších astrologů, také všechny svátky které bible přikazuje dodržovat mají základ v astrologickém kalendáři, i Ježíše objevili jako první "tři králové", které ke Kristu dovedla právě atrologie (viděli jeho hvězdu), a o kterých se vědělo že to jsou dokonce mágové (ani magii bible nezavrhovala, ona zavrhuje čarodějnictví, věštění a modloslužbu). Magie ve starověku byla svatou vědou, a neměla nic společného s čarodějnictvím, věštěním ani ničím z toho co se za magii začalo pokládat např. ve středověku a většinou i v současnosti. Ještě v raném středověku magii praktikovali i světci (většinou tajně nebo o nich církev ani nevěděla), tak jako praktikovali alchymii i astrologii. Důkazem z historie ti můžou být katedrály, které vyjadřují jak astrolgická tak alchymistická tajemství, tyto krásné chrámy byli vlastně obří knihou, ve které mohl číst každý kdo měl oči k vidění. Tak jako skutečná původní alchymie neusiluje o vyrobení zlata z olova, a alchymisté nebyli žádní podvodníci kteří chtěli vylákat peníze od těch co jim uvěřili, tak také astrologie byla velmi přísnou vědou o pohybu nebeských těles a o tom co tento pohyb symbolizuje a naznačuje. Jak stojí v bibli, učinil Bůh nebeská tělesa jako znamení. Nejsou tu jen tak, Bůh skrze ně něco naznačuje, a kdo v tom umí číst dokáže pochopit co Bůh naznačuje - a je jedno jestli jde o dějiny světa nebo nějakého konkrétního člověka. Nic, co se děje na nebi ani na zemi není beze smyslu ani nahodilé. Vše řídí Bůh a skrze vše se snaží s námi Bůh komunikovat. Kdo má oči otevřené vidí, kdo je má zaslepené nevidí.

Aha, o astrolozích a katedrálách vím, ale já měl dojem, že Bible hvězdopravectví odsuzuje jako pohanskou praktiku, stejně jako věštění z mraků nebo věštění z letu ptáků.

Chápu tvůj postoj ohledně buddhistické stúpy. Jen vidím rozpor v tom, že toleruješ něčí rozhodnutí být vyznavačem buddhismu či pohanství a přitom bys zakázal jim jejich svatostánky, bez kterých se třeba ani neobejdou. Sotva mohou své náboženství vyznávat a praktikovat jen u sebe doma mezi čtyřmi stěnami. Já jsem také proti tomu, aby naše západní-křesťanská kultura byla zahlcována jinými chrámy, cizí architekturou a cizími symboly, které ten evropský prostor narušují svým neobvyklým vzhledem. Povolil bych jim to, ale jen pod určitým limitem, ať je v každém větším městě jeden buddhistický chrám a to musí stačit, ať si jeho vyznavači tam dojíždějí. Ten hlavní problém je v sekulárním státu, který měří všem stejným metrem, ten by na takové opatření nikdy nepřistoupil. Proto se s rostoucím počtem imigrantů máme na co těšit.  

Ithron von Kremsier napsal:

Zápory seznamek ti nemusím říkat, ty znáš sám, tak se zmíním o jejich přednosti, a tou je 1) možnost sledovat nějakého člověka aníž by věděl že jej sleduješ, tudíž nemá možnost přímo na základě tvé pozornosti se chovat tak aby se ti zalíbil (on, nebo spíše ona, o tobě neví, a tak nic nepředstírá aby si tě získala). Mám tím na mysli třeba diskuzní fóra, která většinou bývají součástí dobrých seznamek. Nějaká slečna ti padne do oka, ale ty ji to hned nedáš najevo, ale jen tiše sleduješ jaké prezentuje názory a jak se chová v diskusi. Tak jsem se např. zamiloval do své první velké lásky, ač původně mne vůbec nezaujala (tedy když jsem si prohlížel její fotku a profil). Ale to co psala se mi líbilo, zjistil jsem že má hodně podobné názory a myšlení jako já, a když jsem se zapojil do diskuse s ní, zjistil jsem že si skvěle rozumíme, a pak se najednou začal měnit i můj vztah k ní, a najednou jsem si uvědomil že ji hluboce miluji a že se mi moc líbí.
S druhou dívkou, mou nynější manželkou, to bylo zase naopak, neboť to byla zase ona kdo sledovala mé příspěvky v diskusi a zjistila že bych mohl být mužem kterého by mohla ctít a se kterým by si mohla rozumět.
S tou první dívkou jsem se setkal až asi po půl roce, s tou druhou po měsíci. Důležité je se setkat, ale nesmí to být ani příliž ukvapené ale ani člověk nesmí příliž dlouho otálet - nalézt tu správnou chvíli k osobnímu setkání je těžké, ale důležité je mít už před tímto setkáním jasno - tedy že je to dívka se kterou si rozumíš a která je alespoň natolik hezká že tě neodpuzuje - v této fázi tě ještě nemusí přitahovat její tělesná krása, ta se může objevit až přímo setkání tváří v tvář a nebo až se vtah trochu víc prohloubí. Krása je totiž v očích pozorovatele, určuješ ji ty sám, není závislá na skutečném zevnějšku partnera. Když se ti nějaká dívka zalíbí zevnitř (její charakter, její myšlení a chování) tak se ti časem zalíbí i zevně. Naopak to většinou nefunguje nebo to bývá spíše ojedinělé, že dívka která tě hned napoprvé oslní svou krásou, ti bude vyhovovat i myšlením, charakterem a chováním. Lásky které vzplanou za základě fyzické přitažlivosti velmi silně zahoří ale také velmi rychle uhasínají. Proto jsem prvně zdůraznil že to co je nejdůležitější je přátelství, kamarádství, to že si spolu rozumíte, protože takový vztah vydrží déle, neboť dobrého přítele přece neopustíš, ale s dívkou která má jen hezký obličej a tělo, ale jinak je s tebou nekompatibilní, s tou dlouho nevydržíš, ani ona s tebou.
Takže pravidlo číslo jedna na seznamkách je nedát na první dojem dle fotky a druhé pravidlo je sledovat názory a chování dotyčné nejprve tajně a pak jen kamarádsky, a sledovat jestli se její názory a chování s tebou nemění pod vlivem toho že by se ti chtěla přizpůsobovat aby se ti zalíbila.

Děkuji za tak obsáhlou odpověď, zvláště za ty poznatky, zní to zajímavě. Jen mě tak napadá, že já neznám žádnou seznamku, kde by zároveň probíhaly nějaké diskuze. Vím o seznamkách (které jsou většinou placené) s různými dotazníky a vyhledáváním shodujících se protějšků, ale nic z toho, co popisuješ. Že by něco na způsob Lide.cz?

Jan Woraczicky-Bissingen napsal:

Chápu tvůj postoj ohledně buddhistické stúpy. Jen vidím rozpor v tom, že toleruješ něčí rozhodnutí být vyznavačem buddhismu či pohanství a přitom bys zakázal jim jejich svatostánky, bez kterých se třeba ani neobejdou. Sotva mohou své náboženství vyznávat a praktikovat jen u sebe doma mezi čtyřmi stěnami.

Já toleruji to když je někdo buddhistou, ne když si na buddhistu někdo hraje. Buddhistou je ten kdo se zrodil v buddhistické zemi a byl v buddhistické víře vychován. Buddhistou není nějaký evropan, který se zrodil na křesťanském území a dětství prožíval touto křesťanskou vírou obklopen (a u nás ani v dnešní hodně ateistické době se nikdo nenarodí od křesťanské víry izolovaný neboť nejen zevně je zde křesťanství stále přítomné skrze chrámy a sochy světců, které jsou naprosto ve všech městech i vesnicích, ale celé naše evropské myšlení, morálka i kultura je v podstatě produktem křesťanské víry, v ní má svůj kořen, a také se nikdo nenarodí ateistou či bezvěrcem, protože jednak dětská duše je ještě natolik čistá a nezatížená rozumem, že si uvědomuje přítomnost Boží, tak také následkem zrodu ve společnosti která má své kořeny v křesťanství je touto křesťanskou vírou zevně uvědomován o existenci Boží).
A skuteční buddhisté, ti mají žít tam kde se narodili, mají žít v zemích kde je buddhismus doma, a ne putovat do západních zemí, kde je doma křesťanství, a snažit se otrávit evropské křesťany svou buddhistickou vírou a učinit z nich tak odpadlíky, kteří zapírají víru svých otců, a stávají se tak duchovními mrzáky, neboť se nemohou stát skutečnými buddhisty, ale smí si na ně jenom hrát. Výsledkem je jen zlo, zlo duchovní, které škodí naprosto všem. A toho jsem nepřítelem.
Je těžké popsat co mám na mysli, a je těžké to napsat tak abys nepomyslel na to že i křesťanská víra byla do evropy přece přinesena z palestiny, ale to se odehrálo úplně jinak. Křesťanství do evropy nepřišlo zvenčí, jak to vypadá z hlediska historického, ono sem proniklo z nitra lidských srdcí, z Boží vůle. A to je podstatný rozdíl. Buddhismus nezjevil Bůh, ale je výsledkem lidského poznání, je to názor ke kterému došel jistý indický princ, hinduista, který žil v době úpadku hinduismu, a nenacházel v něm odpovědi na své otázky, a tak hledal sám, prožil určité stavy, došel k určitým filosofickým závěrům, a toto pak předal svým žákům. Buddhismus je nauka lidská. Ale judaismus a křesťanství, nejsou filosofickým názorem nějakého člověka, ale jsou to zjevené pravdy, od Boha, a nejsou tedy výsledkem žádných stavů nějakého člověka a následného filosofování, byť samozřejmě i do judaismu i křesťanství se i toto dostalo skrze různé extatiky i teology, ale teologie ani různé extáze některých světců nejsou křesťanstvím ani judaismem, jsou jen jakýmsi obalem který se na něj nalepil v průběhu staletí a tisíciletí, což ovšem nic nemění na původním zjevení judaismu i křesťanství které je stále dostupné v ryzí čistotě.

Jan Woraczicky-Bissingen napsal:

Jen mě tak napadá, že já neznám žádnou seznamku, kde by zároveň probíhaly nějaké diskuze. Vím o seznamkách (které jsou většinou placené) s různými dotazníky a vyhledáváním shodujících se protějšků, ale nic z toho, co popisuješ. Že by něco na způsob Lide.cz?

Já teď nemám přehled o současných seznamkách, svou první velkou lásku jsem našel na lide.cz, ale to tam ještě bylo dobré diskuzní fórum i místnosti pro chat, dnes už je to jiné a diskutovat se tam moc nedá a nikdo se tam už o diskuzi ani nepokouší, stala se z toho podprůměrná seznamka kde máš jedinou možnost hledat podle fotky, protože už ani ty profily tam nejsou jako dřív, aby o uživatelích něco vypověděli.
Svou ženu jsem poznal na jedné křesťanské seznamce, ale už je to dávno a nepamatuji se na adresu ani nevím jestli ještě funguje.
Takže musíš googlit seznamky a dohledat si takové kde diskuzní fóra mají, placeným se samozřejmě vyhni, nemá cenu platit za něco o čem nevíš zda ti k něčemu bude, a nebo můžeš prostě vyhledat jen diskuzní fóra která budou zaměřena na témata která tě nejvíce zajímají a nejvíce vystihují, a tam prostě čas od času psát své názory a na profilu dát nějak najevo že jsi dosud svobodný a nějak doufat že na tom fóru bude i Božím řízením dívka která je ti souzena a natrefíte na sebe - je to malá pravděpodobnost ale není o moc menší než že v reálném životě potkáš tu správnou, protože pokud se dva lidé mají potkat, potkají se, a potkají se tam kde se mohou poznat, a poznat se mohou tak že se o sobě mohou něco dovědět, tudíž kdyby tvá vyvolená třeba bydlela přímo naproti tobě, ale neměli byste možnost se nějak skamarádit a promluvit si, abyste poznali že máte podobné zájmy, hodnoty atd., tak bys ji stejně nikdy neoslovil, takže diskuzní fórum ti může dát větší pravděpodobnost než v reálném životě, pokud tedy v reálném životě nemáš více příležitostí jak rozmlouvat s opačným pohlavím.
V reálu pokud člověk nenajde lásku ve své spolužačce na škole, může ji nalézt buď v kolegini v zaměstnání, nebo pokud člověk intenzivně praktikuje nějaký koníček (třeba šerm) může potkat svou polovičku na nějaké akci (v případě šermu třeba na nějaké bitvě), a nebo při výkonu svého povolání, pokud je to povolání ve kterém se stýká s lidmi a mluví s nimi (třeba práce v nemocnici). Každopádně cesta ke vztahu začíná kamarádstvím, pokud samozřejmě nejsi typ člověka který hledá lásku podle tělesné krásy a je dost otrkaný na to aby uměl oslovit neznámou dívku..
Já osobně na ty seznamky vsadil proto, že jsem měl minimálně možností si s dívkami promluvit, zčásti proto že jsem k opačnému pohlaví dost stydlivý, z části ze svých zkušeností že dívky které jsem oslovil protože byly hezké neměly charakter kompatibilní s mým a tudíž z toho nic trvalého nevzniklo, a z části ze zoufalství protože jsem už byl ve věku a v postavení kdy jsem prakticky neměl možnost se vůbec s nějakou novou dívkou potkat (v práci jsem byl dost izolovaný od okolního světa a po práci jsem nemohl trajdat na nějaké akce, protože jsem na to neměl čas ani energii, tehdy jsem dost těžce fyzicky pracoval a chodil jsem z práce tak vyčerpaný že jsem se jen najedl, omyl a šel spát. Tak jsem to zkusil na seznamce a po nějaké době to klaplo a netrvalo to nijak závratně dlouho, v obou případech cca do tří měsíců.
Samozřejmě, pokud má člověk možnost se seznamovat v reálném životě tak nebude potřebovat seznamky, ale kdo tyto možnosti nemá, pro ty seznamky představují šanci.
Nebýt seznamek tak bych asi dodnes s nikým nežil, byť později mě povolání zavedlo do jiného prostředí a já měl větší možnost se s opačným pohlavím setkávat, ale to už jsem svou lásku měl.

Ithron von Kremsier napsal:

Já toleruji to když je někdo buddhistou, ne když si na buddhistu někdo hraje. Buddhistou je ten kdo se zrodil v buddhistické zemi a byl v buddhistické víře vychován. Buddhistou není nějaký evropan, který se zrodil na křesťanském území a dětství prožíval touto křesťanskou vírou obklopen (a u nás ani v dnešní hodně ateistické době se nikdo nenarodí od křesťanské víry izolovaný neboť nejen zevně je zde křesťanství stále přítomné skrze chrámy a sochy světců, které jsou naprosto ve všech městech i vesnicích, ale celé naše evropské myšlení, morálka i kultura je v podstatě produktem křesťanské víry, v ní má svůj kořen, a také se nikdo nenarodí ateistou či bezvěrcem, protože jednak dětská duše je ještě natolik čistá a nezatížená rozumem, že si uvědomuje přítomnost Boží, tak také následkem zrodu ve společnosti která má své kořeny v křesťanství je touto křesťanskou vírou zevně uvědomován o existenci Boží).
A skuteční buddhisté, ti mají žít tam kde se narodili, mají žít v zemích kde je buddhismus doma, a ne putovat do západních zemí, kde je doma křesťanství, a snažit se otrávit evropské křesťany svou buddhistickou vírou a učinit z nich tak odpadlíky, kteří zapírají víru svých otců, a stávají se tak duchovními mrzáky, neboť se nemohou stát skutečnými buddhisty, ale smí si na ně jenom hrát. Výsledkem je jen zlo, zlo duchovní, které škodí naprosto všem. A toho jsem nepřítelem.
Je těžké popsat co mám na mysli, a je těžké to napsat tak abys nepomyslel na to že i křesťanská víra byla do evropy přece přinesena z palestiny, ale to se odehrálo úplně jinak. Křesťanství do evropy nepřišlo zvenčí, jak to vypadá z hlediska historického, ono sem proniklo z nitra lidských srdcí, z Boží vůle. A to je podstatný rozdíl. Buddhismus nezjevil Bůh, ale je výsledkem lidského poznání, je to názor ke kterému došel jistý indický princ, hinduista, který žil v době úpadku hinduismu, a nenacházel v něm odpovědi na své otázky, a tak hledal sám, prožil určité stavy, došel k určitým filosofickým závěrům, a toto pak předal svým žákům. Buddhismus je nauka lidská. Ale judaismus a křesťanství, nejsou filosofickým názorem nějakého člověka, ale jsou to zjevené pravdy, od Boha, a nejsou tedy výsledkem žádných stavů nějakého člověka a následného filosofování, byť samozřejmě i do judaismu i křesťanství se i toto dostalo skrze různé extatiky i teology, ale teologie ani různé extáze některých světců nejsou křesťanstvím ani judaismem, jsou jen jakýmsi obalem který se na něj nalepil v průběhu staletí a tisíciletí, což ovšem nic nemění na původním zjevení judaismu i křesťanství které je stále dostupné v ryzí čistotě.

Také jsem zastával ohledně náboženství podobné stanovisko a posuzoval jsem různé náboženské tradice skrze nacionalismus, zvláště k východním náboženstvím jsem cítil silnou nedůvěru, jenže dnes si nejsem jistý tím, zda můžou být různé myšlenky drženy za hranicemi států, když různí lidé hledají odpovědi na své otázky a nenacházejí je v tradičních systémech, či zda ta má nedůvěra nebyla jen sycena předpojatostí a předsudky k něčemu, co by klidně mohlo být chápáno jako prostý strach z neznámého. Mimo jiné si sám nejsem jistý ani tím, zda dnes ještě vůbec existuje křesťanství dostupné v nezkažené-ryzí čistotě, to by jinak nikdy nevznikla reformace.

Zajímavý zprostředkovaný pohled by mohl být od Josepha-Marie Verlindeho (kniha "Z ašramu do kláštera"), který v mládí následoval indického gurua, ale po letech byl osloven Bohem.

Ithron von Kremisier napsal:

Já teď nemám přehled o současných seznamkách, svou první velkou lásku jsem našel na lide.cz, ale to tam ještě bylo dobré diskuzní fórum i místnosti pro chat, dnes už je to jiné a diskutovat se tam moc nedá a nikdo se tam už o diskuzi ani nepokouší, stala se z toho podprůměrná seznamka kde máš jedinou možnost hledat podle fotky, protože už ani ty profily tam nejsou jako dřív, aby o uživatelích něco vypověděli.
Svou ženu jsem poznal na jedné křesťanské seznamce, ale už je to dávno a nepamatuji se na adresu ani nevím jestli ještě funguje.
Takže musíš googlit seznamky a dohledat si takové kde diskuzní fóra mají, placeným se samozřejmě vyhni, nemá cenu platit za něco o čem nevíš zda ti k něčemu bude, a nebo můžeš prostě vyhledat jen diskuzní fóra která budou zaměřena na témata která tě nejvíce zajímají a nejvíce vystihují, a tam prostě čas od času psát své názory a na profilu dát nějak najevo že jsi dosud svobodný a nějak doufat že na tom fóru bude i Božím řízením dívka která je ti souzena a natrefíte na sebe - je to malá pravděpodobnost ale není o moc menší než že v reálném životě potkáš tu správnou, protože pokud se dva lidé mají potkat, potkají se, a potkají se tam kde se mohou poznat, a poznat se mohou tak že se o sobě mohou něco dovědět, tudíž kdyby tvá vyvolená třeba bydlela přímo naproti tobě, ale neměli byste možnost se nějak skamarádit a promluvit si, abyste poznali že máte podobné zájmy, hodnoty atd., tak bys ji stejně nikdy neoslovil, takže diskuzní fórum ti může dát větší pravděpodobnost než v reálném životě, pokud tedy v reálném životě nemáš více příležitostí jak rozmlouvat s opačným pohlavím.
V reálu pokud člověk nenajde lásku ve své spolužačce na škole, může ji nalézt buď v kolegini v zaměstnání, nebo pokud člověk intenzivně praktikuje nějaký koníček (třeba šerm) může potkat svou polovičku na nějaké akci (v případě šermu třeba na nějaké bitvě), a nebo při výkonu svého povolání, pokud je to povolání ve kterém se stýká s lidmi a mluví s nimi (třeba práce v nemocnici). Každopádně cesta ke vztahu začíná kamarádstvím, pokud samozřejmě nejsi typ člověka který hledá lásku podle tělesné krásy a je dost otrkaný na to aby uměl oslovit neznámou dívku..
Já osobně na ty seznamky vsadil proto, že jsem měl minimálně možností si s dívkami promluvit, zčásti proto že jsem k opačnému pohlaví dost stydlivý, z části ze svých zkušeností že dívky které jsem oslovil protože byly hezké neměly charakter kompatibilní s mým a tudíž z toho nic trvalého nevzniklo, a z části ze zoufalství protože jsem už byl ve věku a v postavení kdy jsem prakticky neměl možnost se vůbec s nějakou novou dívkou potkat (v práci jsem byl dost izolovaný od okolního světa a po práci jsem nemohl trajdat na nějaké akce, protože jsem na to neměl čas ani energii, tehdy jsem dost těžce fyzicky pracoval a chodil jsem z práce tak vyčerpaný že jsem se jen najedl, omyl a šel spát. Tak jsem to zkusil na seznamce a po nějaké době to klaplo a netrvalo to nijak závratně dlouho, v obou případech cca do tří měsíců.
Samozřejmě, pokud má člověk možnost se seznamovat v reálném životě tak nebude potřebovat seznamky, ale kdo tyto možnosti nemá, pro ty seznamky představují šanci.
Nebýt seznamek tak bych asi dodnes s nikým nežil, byť později mě povolání zavedlo do jiného prostředí a já měl větší možnost se s opačným pohlavím setkávat, ale to už jsem svou lásku měl.

Děkuji ti za cenné rady. Nejsem ten typ člověka, který by hledal podle tělesné krásy, ale spíše podle zaměření nebo zájmů, abych mohl se svým protějškem snáze najít společnou řeč, seznamování není pro mě jednoduché, a to je asi problém, protože takové zaměření nebo zájmy jako mám já, to má jen málokdo. Nemluvě o tom, že mi tyto zájmy dnes připadají k životu neužitečné a nepraktické, dokonce jsem vystudoval i obor, který mi připadá neužitečný a dnes se živím jinou prací, dlouho jsem nemohl žádnou práci najít. Když k tomu pak připočtu, že mladé ženy mého věku mají více praktických zkušeností a dovedností, že jejich práce a vzdělání jsou užitečnější a smysluplnější, čili zkrátka, že jsou úspěšnější než já, tak mě má jistota jednoduše opouští a nejraději bych se schoval do ulity. Připadám si vůči nim méněcenný a připadá mi, že nemám jim co nabídnout. K tomu ještě ty děsné pocity, že jsem "něco promeškal", že mi "ujel vlak", že "jsem zbytečný", a vůbec že "nejsem hodný lásky" (pocit velice známý a často rozebíraný) atd., to mi moc nepomáhá, s tímhle mi asi ani ta seznamka nepomůže.

Takže bych nejraději měl vedle sebe někoho, kdo je jako já, nebo na podobné úrovni, aby mě mohl brát jako svého rovnocenného partnera a postavit se tomuto světu čelem společně se mnou, jenže i seznamky jsou plné hezkých žen a dívek, sebevědomých a s lepším vzděláním, takže co s tím? Chyba musí být ve mě.

Zkuste si najít holku, více ukecanější, protože u takových nemusíte být žádný řečník, jen stačí doplňovat a či jen začít prvně otázkou, či nějakou větou, na kterou by se ta holka mohla chytit. Třeba s Anorií jste si celkem rozuměli, protože jste se navzájem doplňovali a mluvili o věcech, co oba praktikujete, nebo jste k tomu jistým způsobem oba blízko. Stejné je to v běžném životě, mluvte více o společných zájmech.
Jinak doporučuji nemluvit o tom, že máte pech na vztahy, že nemůžete nikoho najít, protože tohle může tu dotyčnou vylekat. Spíše bych udělal malou lež, buďte jako „ alfa samec“, aby jste vyzněl ,že holky májí o vás velký zájem. Musíte vyznět že jste shodou náhod dal přednost zrovna ji! To dokáže někdy divy.

Výhodou seznamek je že si můžete odpověď rozmyslet, pro začátek určitě +. Lide.cz je teď vesměs pohřbená seznamka. Zkuste www.Badoo.com je to asi nejlepší internetová seznamka.

Daiv de Anglor napsal:

Zkuste si najít holku, více ukecanější, protože u takových nemusíte být žádný řečník, jen stačí doplňovat a či jen začít prvně otázkou, či nějakou větou, na kterou by se ta holka mohla chytit. Třeba s Anorií jste si celkem rozuměli, protože jste se navzájem doplňovali a mluvili o věcech, co oba praktikujete, nebo jste k tomu jistým způsobem oba blízko. Stejné je to v běžném životě, mluvte více o společných zájmech.
Jinak doporučuji nemluvit o tom, že máte pech na vztahy, že nemůžete nikoho najít, protože tohle může tu dotyčnou vylekat. Spíše bych udělal malou lež, buďte jako „ alfa samec“, aby jste vyzněl ,že holky májí o vás velký zájem. Musíte vyznět že jste shodou náhod dal přednost zrovna ji! To dokáže někdy divy.

Výhodou seznamek je že si můžete odpověď rozmyslet, pro začátek určitě +. Lide.cz je teď vesměs pohřbená seznamka. Zkuste www.Badoo.com je to asi nejlepší internetová seznamka.

Aha, klidně se přiznávám, že tomu dnešnímu stylu seznamování s těmi všemožnými triky a vychytávkami moc nerozumím, možná také proto jsem tak bezradný.

Ale dík za to, Daive. Já měl za to, že stačí být přirozený, upřímný a nelhat, neboť dotyčná na to nakonec sama dříve či později přijde. Jenže to jsem asi spletl, nebo jsem věděl příliš málo.

Ithron von Kremisier napsal:

Já teď nemám přehled o současných seznamkách, svou první velkou lásku jsem našel na lide.cz, ale to tam ještě bylo dobré diskuzní fórum i místnosti pro chat, dnes už je to jiné a diskutovat se tam moc nedá a nikdo se tam už o diskuzi ani nepokouší, stala se z toho podprůměrná seznamka kde máš jedinou možnost hledat podle fotky, protože už ani ty profily tam nejsou jako dřív, aby o uživatelích něco vypověděli.

Daiv de Anglor napsal:

Lide.cz je teď vesměs pohřbená seznamka. Zkuste www.Badoo.com je to asi nejlepší internetová seznamka.

Jinak Lide.cz jsem dříve navštěvoval dost často, jenže nebylo to za účelem seznámení, bylo to kvůli diskuzím. Seznamka tam byla na klasický způsob s inzeráty a v chatovací místnosti nebo v diskuzi se sotva člověk střetl s někým, kdo byl zrovna volný a ve shodném věku, natož s nějakými společnými zájmy. Chatovací místnosti sice byly zaměřená na různá témata, ale lidé tam stejně chodili jenom tak tlachat nebo se svěřovat se svými zážitky a starostmi, a místnosti zaměřené na flirt nemá snad ani cenu komentovat, to byl nepřehledný chaos. Už tehdy panoval názor, že většina lidí odešla na Facebook nebo jinam. Paradoxně to byly právě stránky Lide.cz, kde se Militia Dei začala formovat.

Jestliže jsi tam Ithrone hledal známost a přitom jsi u potencionální partnerky sledoval její působení v diskuzním fóru, tak jsi asi byl velmi pečlivý.

Ale ne každý diskuzi navštěvoval a z toho důvodu nebylo možné jej dle toho vytipovat. Přesto to bylo mnohem lepší než jak je to teď.

Malá lež nikomu neublíží a Bůh Vám to odpustí. Vy potřebujete ji nějak zaujmout.
Pravda je taková že mezi holkami je jistá rivalita, stejně jak u kluku, co si budeme povídat.

Jinak musíte to být právě Vy, ten který ji napíše, jako první Jinak upozornuji že většina znich, tam nemá napsané "hledám vzah" ,ale vetšinou spíše "jen psaní a pokec".

Nebát se toho a napsat ji, té dotyčné, která se mě líbí, protože z 50% přesto hledají seznam, flirt, či vztah.

Daiv de Anglor napsal:

Malá lež nikomu neublíží a Bůh Vám to odpustí. Vy potřebujete ji nějak zaujmout.

Nu dobrá, to je zřejmě fakt, ale tak trochu mi to připomíná takové ty americké filmy pro teenagery, kde nějaký kluk ze střední vymýšlí nejrůznější plány, jak nějakou holku zaujmout a strhnout na sebe její pozornost. Zajímalo by mě, jestli to takhle fungovalo odjakživa, nebo jestli je jen to současný produkt amerických filmů.

Daiv de Anglor napsal:

Pravda je taková že mezi holkami je jistá rivalita, stejně jak u kluku, co si budeme povídat.

Hmm, jsme lidské bytosti a přesto se někdy chováme jako opice. Ještě že si na veřejnosti mezi sebou nepoměřujeme pindíky.  

Daiv de Anglor napsal:

Jinak musíte to být právě Vy, ten který ji napíše, jako první Jinak upozornuji že většina znich, tam nemá napsané "hledám vzah" ,ale vetšinou spíše "jen psaní a pokec".

To je pravda, mě nikdo sám od sebe ještě nenapsal.  

Daiv de Anglor napsal:

Nebát se toho a napsat ji, té dotyčné, která se mě líbí, protože z 50% přesto hledají seznam, flirt, či vztah.

Nedívám se na modelky a krásky, protože vím, že bych neměl u nich šanci, jejich nároky bývají vysoké... ale co se těch hezkých a průměrných dívek týče, tak co když to neberu podle vzhledu a na první pohled se mi nelíbí vlastně nikdo? Když je třeba někde vidím nebo si prohlížím jejich fotky, tak to se mnou nic nedělá. Nejsem náhodou nějaký divný či dysfunkční?  

Nevím, ale ony vypadají skoro všechny jak modelky, tak proč to prostě nezkusit. Já osobně jsem to zkusil, a povedlo se.
Vím, že mám ten dar, tu holku zaujmout natolik, aby mě psala ve dne čí v noci. Sama od sebe. Ten dar máte určitě i vy, jen ho musíte najít.
Moje osoba byla podobná jako ta vaše, trávil jsem hodně času za pc, nebo četbou, či sledovaní filmu. Pracovní vytíženost, málo příležitostí na povyražení třeba do města, hledat seznámení.

Chce to mít k tomu chuť a odhodlání. Pomocí seznamek, můžete experimentovat a zkoušet, riskovat. Tím poznáváte, po čem ženy z 80% touží.

Jan Woraczicky-Bissingen napsal:

Nedívám se na modelky a krásky, protože vím, že bych neměl u nich šanci, jejich nároky bývají vysoké... ale co se těch hezkých a průměrných dívek týče, tak co když to neberu podle vzhledu a na první pohled se mi nelíbí vlastně nikdo? Když je třeba někde vidím nebo si prohlížím jejich fotky, tak to se mnou nic nedělá. Nejsem náhodou nějaký divný či dysfunkční?  

Víš houno, ty jsi mi ale zbloudilá ovce Boží, :discord:

dám ti jednu dobrou radu, zkus nějaký čas neonanovat a uvidíš ten rozdíl, zas ti to půjde a když si k tomu ještě dáš dva panáky nějakého silného moku, tak se ti bude líbit i ta nejošklivější. Prostě nějaký čas neonanuj a nezírej na porno, udělá to z tebe úplně jiného člověka, věř tomu. Vím to taky, všude se o tom píše, že sexuální abstinence je škodlivá a podobný kecy, že onanie je zdraví prospěšná a tak dále, ale jenom v určitých případech..... jak chceš něco ulovit, když nemáš nabitý zásobník? Jak chceš jít do bitvy, když sis nevzal sebou žádné náboje? S prázdným zásobníkem jsi bezmocný, jsi jako krotký beránek, nic neskolíš, nemáš čím, ale to ti nikdo z těch expertů neřekne, to ti říkám jenom já a není to žádná věda. Stačí když se rozhlédneš kolem sebe a zjistíš to sám, to je mi teda nápad lovit samice s prázdným pytlíkem, to nedělají ani zvířátka. Zvířátka buď kopulují nebo nekopulují, ale sebehanu nikdy neprovádějí.

Jo a taky se vykašli na ty blbosti, že to chce chuť, odvahu a odhodlání, to ti říkají chlapy aby ze sebe dělali frajery, ale strach je přirozená věc, má ho úplně každý, i když všude všichni tvrdí, že ne, ale je to normální, je to obava z neznámého nebo ze selhání. Může tě ovládnout a odzbrojit, když nemáš žádnou účinnou obranu a zdeptat tě, ale ty správný nástroje v sobě máš, můžeš ho zvládnout jenom chtíčem, který bude silnější než strach, jenom ten ho může porazit. Je to jako s váhama, na jedné straně máš na kachličce položený strach a váhy jsou vychýlené, teď jenom najít něco, čím ho můžeš převážit, ale kromě chtíče nic už účinnějšího nemáš. Musíš využít svoje sexuální puzení ve svůj prospěch, ale to bys nesměl onanovat. Vydrž neonanovat a na vlastní oči uvidíš, že i chlupatá medvědice ti bude připadat sexy. To ti radím já, Jarmil Warle, pokorný slouha Boží z kláštera hraběnky Uršuly, kde i cudné jeptišky čas od času zhřeší s bratry v Kristu.

Jan Woraczicky-Bissingen napsal:

Také jsem zastával ohledně náboženství podobné stanovisko a posuzoval jsem různé náboženské tradice skrze nacionalismus, zvláště k východním náboženstvím jsem cítil silnou nedůvěru, jenže dnes si nejsem jistý tím, zda můžou být různé myšlenky drženy za hranicemi států, když různí lidé hledají odpovědi na své otázky a nenacházejí je v tradičních systémech, či zda ta má nedůvěra nebyla jen sycena předpojatostí a předsudky k něčemu, co by klidně mohlo být chápáno jako prostý strach z neznámého. Mimo jiné si sám nejsem jistý ani tím, zda dnes ještě vůbec existuje křesťanství dostupné v nezkažené-ryzí čistotě, to by jinak nikdy nevznikla reformace.
Zajímavý zprostředkovaný pohled by mohl být od Josepha-Marie Verlindeho (kniha "Z ašramu do kláštera"), který v mládí následoval indického gurua, ale po letech byl osloven Bohem.

Víš co se stalo když Evropané přivezli své králiky do Austrálie?
Co bylo špatně?
Byli špatní ti králici?
Byli špatní Evropané?
Byli špatní Australané?
Byla špatná Evropa?
Byla špatná Austrálie?
Byla špatná evropská příroda?
Byla špatná australská příroda?
Bylo to kvůli nacionalismu?
Bylo to kvůli předsudkům?
Bylo to kvůli strachu?
A nebo to spíše způsobilo to že něco co patřilo do Evropy bylo převezeno do Austrálie do které to nepatřilo?

Věř mi, že tak jako lidské rasy nebyly rozděleny do různých koutů Země bezúčelně, tak ani různá náboženství nebyla přidělena různým lokalitám jenom tak z legrace.
Vše má svůj účel a koná svou funci, jako různá kolečka v hodinovém stroji. Pokud v tomto stroji přemístíš různá kolečka jen tak jak tě napadne, myslíš si že bude i nadále ukazovat správný čas?
Tak jako králík patří do Evropy a ne do Austrálie, ale má žít tam kde mu Bůh určil, tak každý člověk se nerodí do Evropy proto aby se oddával východním naukám.
Vše co Evropan potřebuje ke své spáse má přímo pod nosem. Snaží-li se najít spásu v něčem jiném, způsobí jen katastrofu, kterou uškodí nejen sobě ale i svému okolí.
Věř mi, že vím o čem mluvím.

A copak není v ryzí čistotě zapsáno: "Já jsem Cesta, Pravda a Život"?
To je křesťanství v ryzí čistotě.

Daiv de Anglor napsal:

Spíše bych udělal malou lež, buďte jako „ alfa samec“, aby jste vyzněl ,že holky májí o vás velký zájem. Musíte vyznět že jste shodou náhod dal přednost zrovna ji! To dokáže někdy divy.

Já bych to nedoporučoval, člověk má být sám sebou, a pokud se takový nelíbí nějaké dívce pak to nejspíš nebude pro něj ta pravá.
Ženy většinou netouží po ničem více než po tom aby je muž miloval, byl jim věrný, byl dostatečně zajištěný k tomu aby je uživil až budou na mateřské a dostatečně silný aby je ubránil kdyby je nebo dítě někdo ohrožoval.
Tyto kvality má většina mužů, ale mnozí o tom ani neví.
Vše co je tedy zapotřebí je aby si rozuměli, a ktomu je třeba být upřímní a pravdiví.

Čumte na tohle, vy dacani.

Krut z Arkony napsal:

Čumte na tohle, vy dacani.  

Tak jo, ale máš to aspoň osobně vyzkoušený, nebo jenom tak blbě kecáš a děláš machra?

Hoď mi sem raději nějaký pěkný porno. :lol2:

Jarmil Warle napsal:

To je blbost, nic takovýho neexistuje. Co to tady mektáte otče? Trápí vás zaražené prdy?

Ale existuje, můj synu.

Kdybys uměl googlovat, už bys to našel a neptal by ses.

http://www.krestanska-seznamka.cz/

http://krestanskaseznamka.cz/

Anastáz z Panonie napsal:

Ale existuje, můj synu.

Kdybys uměl googlovat, už bys to našel a neptal by ses.

http://www.krestanska-seznamka.cz/

http://krestanskaseznamka.cz/

Já se na nic neptal otče. Kde je ta vaše seznamka pro obézní jak jste o ní mluvil? Vy trpíte stařeckou demencí otče?

Jarmil Warle napsal:

Já se na nic neptal otče. Kde je ta vaše seznamka pro obézní jak jste o ní mluvil? Vy trpíte stařeckou demencí otče?

Kdepak, můj synu, nemocí trpí jedno z mých warlat.

Anastáz z Panonie napsal:

Kdepak, můj synu, nemocí trpí jedno z mých warlat.

Pohlavní nemoci jsou ošemetná věc otče. Je to Boží trest za vaše hříchy, příliš jste divoce souložil na statku s děvečkami a tulačkami a na svém hříšném údu jste střídal jednu vochechuli za druhou, až se vám to nakonec vymstilo. Bůh vás spravedlivě potrestal sesláním zákeřné nemoci na vaší přeplněnou guli (varle s počátečním písmenem v a nikoli w), možná vám zmodrá a odumře.

Vezměte si příklad z našeho bratra Jana Woraczecka, on pořád marně čeká jen na tu jednu svou vyvolenou paní Anorii, ona na něj udělala tůdle nůdle a vydala se na plavbu do Norska na drakkaru s chlupatými námořníky v žůžových kalhotkách s kraječkami, ani se neráčila mu to laskavě oznámit. Docela tu ženštinu lituju když to vidím, vydávat se do Norska v tomto ročním období do země, kde žije více norských mohamedánů než norských vikingů, je docela halal. Možná jí usekli hlavu a znásilnili a nasadili burku, jak to dnes bývá moderním trendem v islámských státech, nebo si z ní udělal terč nějaký Breivik. :dead-blood:
Z chudáka Woracecka bude starý mládenec, alespoň že v očích Hospodina se stane dokonalým. Mottem jeho hraběcího rodu se stane památná věta "Ať zhynu pokud nezasunu!".

Ithron von Kremsier napsal:

Víš co se stalo když Evropané přivezli své králiky do Austrálie?
Co bylo špatně?
Byli špatní ti králici?
Byli špatní Evropané?
Byli špatní Australané?
Byla špatná Evropa?
Byla špatná Austrálie?
Byla špatná evropská příroda?
Byla špatná australská příroda?
Bylo to kvůli nacionalismu?
Bylo to kvůli předsudkům?
Bylo to kvůli strachu?
A nebo to spíše způsobilo to že něco co patřilo do Evropy bylo převezeno do Austrálie do které to nepatřilo?

Věř mi, že tak jako lidské rasy nebyly rozděleny do různých koutů Země bezúčelně, tak ani různá náboženství nebyla přidělena různým lokalitám jenom tak z legrace.
Vše má svůj účel a koná svou funci, jako různá kolečka v hodinovém stroji. Pokud v tomto stroji přemístíš různá kolečka jen tak jak tě napadne, myslíš si že bude i nadále ukazovat správný čas?
Tak jako králík patří do Evropy a ne do Austrálie, ale má žít tam kde mu Bůh určil, tak každý člověk se nerodí do Evropy proto aby se oddával východním naukám.
Vše co Evropan potřebuje ke své spáse má přímo pod nosem. Snaží-li se najít spásu v něčem jiném, způsobí jen katastrofu, kterou uškodí nejen sobě ale i svému okolí.
Věř mi, že vím o čem mluvím.

A copak není v ryzí čistotě zapsáno: "Já jsem Cesta, Pravda a Život"?
To je křesťanství v ryzí čistotě.

Evangelium může slyšet a přijmout kterýkoli člověk na základě svého vlastního svobodného rozhodnutí, nikoli na základě jakýchsi kulturních, regionálních, etnických nebo dokonce rasových předpokladů(!?). Slova "Já jsem Cesta, Pravda a Život" nebyla věnována Evropanům, ale všem lidem bez rozdílu. To co tvrdíš, nemá kromě posledního dovětku s křesťanstvím nic společného. Kdyby totiž ano, nikdy by se křesťanská víra nemohla rozšířit a zůstala by malou bezvýznamnou sektou v Judeji.

Nepochopil jsi mne, Jürgene, ale to nevadí.
Má slova nepatřila tobě.
Ale když jsi se ozval něco ti o sobě povím.
Nejsem kněz ani misionář.
Nemám tedy za cíl kázat lidem výhradně křesťanské názory.
Jsem svobodný pán, a druhým říkám to co si myslím.
Mé názory se můžou někomu líbit a jiným nikoli.
Jedněm mohou připadat křesťanské a jiným nekřesťanské.
Mě je to jedno, já nejsem kazatelem křesťanství.
To že jsem křesťan neznamá že nemohu mít vlastní názory a ty pak vyjadřovat.
Vše co píšu jsou pak jen mé názory.
Nic víc.
To důležité v diskuzi totiž není to jestli je něco křesťanské nebo nekřesťanské, ale to jestli lidé říkají opravdu to co si myslí.
Bez úpřímnosti je diskuze jen šalbou.
Nechci nikoho klamat, ani se nikomu zalíbit.
Ale chci se normálně s lidmi bavit, podělit se o to co se mi osvědčilo a co považuji za správné, a varovat před tím co se mi neosvědčilo a co považuji za škodlivé.
Snad toto malé vysvětlení postačí k vyhnutí se všem dalším nedorozuměním.

Ithron von Kremsier napsal:

Nepochopil jsi mne, Jürgene, ale to nevadí.
Má slova nepatřila tobě.
Ale když jsi se ozval něco ti o sobě povím.
Nejsem kněz ani misionář.
Nemám tedy za cíl kázat lidem výhradně křesťanské názory.
Jsem svobodný pán, a druhým říkám to co si myslím.
Mé názory se můžou někomu líbit a jiným nikoli.
Jedněm mohou připadat křesťanské a jiným nekřesťanské.
Mě je to jedno, já nejsem kazatelem křesťanství.
To že jsem křesťan neznamá že nemohu mít vlastní názory a ty pak vyjadřovat.
Vše co píšu jsou pak jen mé názory.
Nic víc.
To důležité v diskuzi totiž není to jestli je něco křesťanské nebo nekřesťanské, ale to jestli lidé říkají opravdu to co si myslí.
Bez úpřímnosti je diskuze jen šalbou.
Nechci nikoho klamat, ani se nikomu zalíbit.
Ale chci se normálně s lidmi bavit, podělit se o to co se mi osvědčilo a co považuji za správné, a varovat před tím co se mi neosvědčilo a co považuji za škodlivé.
Snad toto malé vysvětlení postačí k vyhnutí se všem dalším nedorozuměním.

Pochopil jsem z našeho společného rozhovoru, že jsi něco jako zastánce tradičně strnulého rozděleného světa, aby Západ zůstal jen Západem a Východ nejlépe zůstal jen na východě, co nejdál od Západu. Jenže to by se náš svět nesměl neustále měnit, procházet proměnami a změnou, jež stěží můžeme ovlivňovat a mírnit. Nemá cenu si nalhávat, že je to otevřeností dnešní doby, funguje to tak odjakživa. Náš Pán Buddha žil sice v Indii, ale nebyl Indem v pravém slova smyslu jak to chápeme dnes. Známe Buddhova četná orientální zobrazení s asijskými rysy, vnímáme jejich exotický nádech a cizokrajnost, ale ve skutečnosti rodina k níž patřil i Buddha náležela k vysokým společenským vrstvám, jejichž předkové doputovali do Indie ze severu jako staří Árjové, pocházeli až z oblastí dnešní Ukrajiny a usuzuje se, že sám Buddha měl světlou pleť a modré oči. Byl tedy historický Buddha spíš Evropan než Ind nebo Asiat? Možné to je.

I takovéto zjištění by mohlo podstatně ovlivnit naše zažité představy o světě, stejně jako rozdělení Východ-Západ, které jsou jen umělým výtvorem naší mysli a pomocnou berličkou, na kterých ulpíváme, ať už z důvodu strachu nebo pocitu bezpečí. Svět ale není strnulý a nic nezůstává takové, jak to je, a my se musíme světu a jeho změnám neustále přizpůsobovat.

Pravdu rčíte, bratře Ithrone i ty, buddhistický bratře Söname.

Jak ve svém proslovu naznačil náš milovaný bratr Ithroň z Kremziéru, jež byl obdařen od Pána Boha moudrostí a prozřetelností, nad jiné smrtelníky obdařené, tak bychom společnými silami mohli tento bohabojný web přebudovat v ideální společnost v duchu panevropského křesťanského árijského bratrství, pěstující panevropskou družbu založenou na základech křesťanské víry a hodnotách naší svaté matky církve zkombinované o obohacující principy čisté rasy, aby naše panevropská křesťanská Novoárijská říše mohla vzkvétat ke slávě a velkoleposti, čímž by úspěšně čelila všem zaostalým národům bezbožných divochů a mohla nad nimi moudře vládnout jako jejich spravedlivá a láskou přeplněná Matka všech, láskyplně pečující o ně jako o své neposedné děti.  

Není Boha kromě Boha a Adolf Hitler je jeho prorok. Ámen.

Ithron von Kremsier napsal:

Jenže ty stanovy to nenařizují proto že by tělo ženské bylo hříšné nebo nebylo dílem Božím, nařizují to proto že templářští bratři zasvětili svůj život celibátu a pohled na krásu ženského těla by v nich mohl probudit touhu po lásce a sexu, a to by mohlo vést k porušení slibu čistoty, což neznamená že láska a sex jsou hříšné, ale jen prostě neslučitelné s celibátem.
Templářská regule tedy vznikla k zachování řádu, ne proto aby odsuzovala ženy.
I Panna Maria byla žena.
Ježíš měl ve svém doprovodu taktéž ženy.
"Bůh stvořil člověka ke své vlastní podobě, jako muže a ženu je učinil.."

Konečne to niekto napísal. Sľub čistoty nie je o tom, že by muž nemal rád ženy, ale že sa sexuálnych zážitkov dobrovolne zrieka, a že vždy premôže svoje podobné túžby. Myslím, že aj stredovekí bratia to brali ako obeť, ktorú dobrovolne položili na oltár našeho Pána, Ježiša Krista. Mimochodom, existovali aj templárske rádové sestry, hoci pravdepodobne existovali iba na okrajoch rádu snáď na Iberskom poloostrove.

:mary:     :jesus:

Anorie napsal:

Norsko je to krásna země, až je mi po ni moc smutno. :( Taková romantická představa o srubu v divočině není vůbec špatná. Jen kdo tam bude obstarávat to jídlo?  Případně chodit na ryby. Protože všechno je tam strašně mooc daleko a zvlášť když jsi někde ve fjordech.

Moje malá galerie, je to focené mobilem.

V ideových veciach sa asi nezhodneme, ale gratulujem k výletu Anorie....

Robert de Eotsheny napsal:

Konečne to niekto napísal. Sľub čistoty nie je o tom, že by muž nemal rád ženy, ale že sa sexuálnych zážitkov dobrovolne zrieka, a že vždy premôže svoje podobné túžby. Myslím, že aj stredovekí bratia to brali ako obeť, ktorú dobrovolne položili na oltár našeho Pána, Ježiša Krista. Mimochodom, existovali aj templárske rádové sestry, hoci pravdepodobne existovali iba na okrajoch rádu snáď na Iberskom poloostrove.

:mary:     :jesus:

Slova bratra Ithrona působí na mne dojmem, že on neuznává žádné mnišství, a to jak buddhistické tak ani křesťanské, prostě žádné.

On tvrdí, že náš Pán Buddha mohl dosáhnout probuzení jako otec s povinností starat se o svou rodinu i jako vladař zatížený politikou a žijící v pohodlí a přepychu paláce s harémem krásných kurtizán, a takto by prý on dovedl vyučovat nauku svým učedníkům, jako kdyby byl biblický král Šalomoun, to je nerealizovatelné i pro západní křesťanskou tradici. Buddha nebyl Superman a ani žádný nadpřirozený bohočlověk, ale narodil se jako smrtelník, který dosáhl svého cíle díky svému vlastnímu úsilí. Buddha není král Šalomoun, podobně jako my si i on svou cestu musel nejprve zvolit a něco vyzkoušet, být odvážný, zvážit své zkušenosti a jít za svým cílem, o tom je smysl Buddhova příběhu. Kdyby Buddha zůstal žít v paláci jako pecivál a nikam by se sám nevydal, zajisté by i peciválem zůstal a jeho příběh by byl beze smyslu. Buddhismus není ten typ náboženství, které by si vystačilo s pasivní vírou. Buď člověk koná a praktikuje, řídí se moudrým učením Buddhy a umí jej aplikovat ve svém běžném životě, nebo nedělá nic a tak nemůže být buddhistou, protože jen věřit nestačí. To stačí možná v křesťanství, ale ne v buddhismu. Buddha by jako král možná moudře panoval, ale nic významnějšího by nedokázal. Kdyby proslul jako dobyvatel, tak by také nic velkolepého nedokázal, protože i ty největší říše se nakonec rozpadnou a promění v prach, vše je pomíjivé. Ale jako osvícený Buddha dokázal toho mnohem víc, než kdyby dokázal jako panovník, přinesl lidem dharmu a jistotu spásy, nalezl a odhalil smysl života, stal se králem pravdy. Svět se neustále mění, rozkládá a vyvíjí, bytosti procházejí opakovaně smrtí a četnými znovuzrozeními, vše je samsára, ale jen slova Buddhy zůstávají věčná. Kéž Buddha dlí v našich srdcích.

Pane Buddhisto, já hlavně tvrdím že ten váš Buddha neobjevil nic co by nebylo známo dávno před ním, a že je hloupé jeho duchovní plody jakkoli přeceňovat, natož je vnucovat druhým.
My zde na Západě máme nauku která nás vede ke spáse, nauku která odpovídá našemu západnímu myšlení, naší kultuře a máme ji v našem jazyce.
Buddhismus je cizí západnímu myšlení, západní kultuře a je nám cizí i jazykem (slova jako dharma, karma, nirvana, samsara atd., která buddhismus reprezentují, jsou nám cizí).
Západ nepotřebuje buddhismus.
Vše co potřebujeme už zde máme.

Existují různé náboženské tradice, ale v základních principech jejich učení si neodporují, pouze jsou pojaté z jiných úhlů pohledu. Kdo staví nepřekonatelné hranice mezi těmito jednotlivými tradicemi, tak zřejmě vůbec nechápe smysl a význam učení, které tyto tradice hlásají. Nikomu není nic cizí, není-li jeho mysl ovládána zažitými myšlenkovými konstrukcemi, jako jsou různé předsudky, představy a domněnky, které se nezakládají na pravdě, ale na lidské nevědomosti. Uvažoval jsi nad tím, proč tvá smysl způsobuje k buddhismu takový nevysvětlitelný odpor?

Ve skutečnosti učení Pána Buddhy není cizí západnímu myšlení ani žádnému jinému myšlení kdekoli na světě, protože lidská mysl je všude stejná, my všichni jsme lidské bytosti a jsme obdařeni stejnou myslí. Každý z nás má nějaká přání a touhy, hledáme porozumění a lásku, ptáme se po smyslu života, snažíme se v tomto světě najít své místo, svou jistotu i svůj klid, ale také máme mysl, která je zaměstnávána myšlenkami a emocemi, někdy zatížené představami nebo dřívějšími zkušenostmi, které mohou být negativní a omezovat nás v jasném úsudku a rozhledu. Když je mysl zatížena vzpomínkami minulosti nebo budoucími úkoly, jen stěží dovede žít v přítomnosti a radovat se z přítomného okamžiku, dokonce i v tomhle jsme si všichni podobní a cvičení bdělosti jakým je i meditace může být účinným lékem.

Nezáleží na tom, zda žijeme na této straně polokoule nebo na té druhé. Buddhovo učení může prospět každému v nalezení smyslu života, rovnováhy, klidu a bdělosti života v přítomnosti, pocitu štěstí a nasměrování k smysluplnější budoucnosti.

Robert de Eotsheny napsal:

Konečne to niekto napísal. Sľub čistoty nie je o tom, že by muž nemal rád ženy, ale že sa sexuálnych zážitkov dobrovolne zrieka, a že vždy premôže svoje podobné túžby. Myslím, že aj stredovekí bratia to brali ako obeť, ktorú dobrovolne položili na oltár našeho Pána, Ježiša Krista. Mimochodom, existovali aj templárske rádové sestry, hoci pravdepodobne existovali iba na okrajoch rádu snáď na Iberskom poloostrove.

Přesně tak, moudrý Robert de Eotsheny, věcně jako vždy. Vítej zpět.

Úloha řádových sester v Templu mi není zcela známa, bratře Roberte, ale zastávaly asi obdobnou úlohu jako kterýkoli jiný ženský klášter, možná se jednalo o vdané ženy, jejichž manželé vstoupili do templářského řádu. Dle řádových stanov bylo pravidlem, že manželky templářů měly vstupovali do některého z ženských řádů. Možná si templáři kvůli tomu chtěli vytvořit svou vlastní ženskou organizaci, aby své ženy mohli mít pod svou ochranou a dohledem.

Ithron von Kremsier napsal:

Pane Buddhisto, já hlavně tvrdím že ten váš Buddha neobjevil nic co by nebylo známo dávno před ním, a že je hloupé jeho duchovní plody jakkoli přeceňovat, natož je vnucovat druhým.
My zde na Západě máme nauku která nás vede ke spáse, nauku která odpovídá našemu západnímu myšlení, naší kultuře a máme ji v našem jazyce.
Buddhismus je cizí západnímu myšlení, západní kultuře a je nám cizí i jazykem (slova jako dharma, karma, nirvana, samsara atd., která buddhismus reprezentují, jsou nám cizí).
Západ nepotřebuje buddhismus.
Vše co potřebujeme už zde máme.

Pán Ithron by mohl nést titul Obránce víry (Defensor fidei). Neušetří muslimy, pohany a dokonce ani buddhisty, před nikým se nesklání a nikdo před ním neobstojí.

Falco de Miravet napsal:

Pán Ithron by mohl nést titul Obránce víry (Defensor fidei). Neušetří muslimy, pohany a dokonce ani buddhisty, před nikým se nesklání a nikdo před ním neobstojí.

Takže podle toho se posuzují lidské kvality? Podle toho, jak to kdo umí komu natřít? Včetně mému náboženství, které je ve své povaze mírumilovné? Je mi vás líto, že žijete v tak hluboké nevědomosti.

Proto tu asi máte "tolik" aktivních lidí.

Mýlíš se buddhisto, já nemám nic proti buddhismu v buddhistických zemích, právo na víru má každý člověk na světě, ať už věří v to či ono.
To proti čemu se stavím je vnucování buddhismu Západu.
Důvody proč proti tomu jsem jsou napsány výše.
Nutno si také uvědomit, že osvícení je jedna věc, ale spása a věčný život zase druhá.
Osvícení není totéž co poznání Boha ani není totéž co dosažení spásy.
Osvícení je dobrá a správná věc, ale není samoúčelná.
Různá náboženství mají různou úroveň. Ta lepší, která založili lidé kteří dosáhli nějakých duchovních zkušeností, jako třeba Buddha, vedou lidi k vyšší mravnosti a hledání smyslu života. Ale jsou i náboženství která založili lidé z popudu démonů, jako například pohanská náboženství na území Svaté země a kolem ní, kde lidé neuctívali dobré bohy, ani personifikované aspekty duchovních pravd, ale klaněli se tam démonům, kterým obětovali dokonce i své vlastní děti. Taková náboženství pak lidem neprospívají, nevedou je k vyšší mravnosti ani k hledání smyslu života. Tato náboženství sledují opačný cíl, zkazit co nejvíce člověka. Jedno takové náboženství, založené z popudu démonů, existuje dodnes a jeho plody které po celém světě nese jsou velmi hořké.
U náboženství založených lidmi s nějakou duchovní zkušeností, jako je třeba ten tvůj buddhismus, existuje také problém, a ten je v tom že nikdo z lidí nemůže dosáhnout absolutního poznání, a proto je lidské poznání či osvícení jen částečné, není úplné, a tudíž v člověku existuje i nevědomost. A jelikož tato náboženství založili nedokonalí lidé, nemůže ani nést dokonalé plody.
Křesťanství, které tady na Západě vyznáváme, nezaložil člověk který meditacemi dosáhl nějakého zážitku nebo osvícení. Křesťanství nám zjevil přímo Bůh, který se připodobnil člověku, a předal mu čistou pravdu a cestu ke spáse (tedy nejen k osvícení).
A tou pravdou je sám Ježíš, že nikdo nepřijde k Otci (tedy absolutnímu Bohu) nežli skrze Ježíše.
Spása bez Krista není možná.
Cesta k Otci vede skrze Syna, v jednotě Ducha Svatého.
Pak je člověk v Synu a skrze Syna v Otci - a jen toto (poznávání Boha) vede ke spáse.
Buddha dosáhl osvícení, měl čistou mysl, a stejného stavu můžou dosáhnout buddhisté, ale pokud nepřijmou Ježíše, nemohou skrze Buddhu, ani skrze sebe sama, vejít k Otci.
Kdyby Buddha poznal Boha, celý svůj zbytek života by Boha kázal.
Ale Buddha o Bohu nemluvil, protože jej neznal, a buddhisté po něm jej dokonce začali považovat za ateistu, což je velmi velký úpadek v myšlení, protože Buddha ateistou určitě nebyl, byl to princ vychovaný v hinduistické víře, těžko by byl ateistou v době kdy lidé věřili a klaněli se skoro všemu.

Máš pravdu, Buddha o Bohu nemluvil a přitom byl vzdělán v indických textech jako jsou upanišady. Jenže hinduismus není jednotné náboženství a Buddha působil v Indii v době, kdy lidé tradičně uctívali mnoho hindských bohů a byli značně přesycení neplodným obřadnictvím brahmánů a jejich náboženskými spekulacemi, které nebylo dost uspokojivé ani srozumitelné, bylo prováděno systematicky a stereotypně. Tehdy se v indické společnosti vyrojilo mnoho pochybovačů, filosofů i potulných kazatelů, kteří rozvíjeli vlastní nauky, jedním z nich byl právě i Buddha. Čárváka je skeptické hnutí v indické filosofii, pod něj spadá buddhismus i džinismus. Buddha nebyl jediným učencem, který v Indii tou dobou působil. Během svého života některé nauky vyvrátil za pomoci argumentů, jindy musel čelit i nepřátelství ze strany brahmánů.

Buddha nepřišel na svět kázat víru v Boha, ale dharmu. Učení buddhismu je natolik významné a svébytné, že i uctívání bohů se jeví jako zbytečné. Buddhismus není vyloženě ateistický, nepopírá existenci bohů, to jen bohové jsou z jeho pohledu vnímáni jako výjimeční smrtelníci, kteří díky své karmě dosáhli po mnoha znovuzrozeních lepšího zrození, tj. stavu božství. Bohové nejsou nesmrtelní a stejně jako běžní smrtelníci čekají na smrt a další znovuzrození, taková je samsára, věčný koloběh. Rozdíl mezi bohem a člověkem spočívá v tom, že život boha je tisíckrát delší než ten lidský, ale stejně jako člověk je také smrtelný. Spousty bohů nakonec zemře a mnoho jiných lidí se znovuzrodí v nové bohy, ti co mají špatnou karmu v chudáky a ve zvířata apod. V některých starších textech legendy o Buddhovi se bohové výjimečně zjevují, v příběhu figurují ve chvíli jeho narození (Indra v podobě slona) či probuzení, kdy nejvyšší hindští bohové sestoupí na zem, aby poděkovali Buddhovi za objevení dharmy. Bohové tedy existují, jen jejich význam byl oproti hinduismu pozměněn. Bohové stejně jako lidé oceňují Buddhovo nalezení dharmy, jsou to smrtelníci, kteří dosáhli lepšího zrození. Proto všechny posvátné obřady, oběti a bohoslužby jsou zbytečné, jsou to jen divadlo či kulturní událost, pro buddhismus je důležitá praxe. Podstatná je dharma, která vede do nirvány, jen v ní spočívá smysl. Uvěření spekulacím ani okázalé obřadnictví nic neřeší. Jejich odmítnutí není úpadek, ale jedinečná příležitost kterak se zaměřit na to podstatné a plně věnovat se učení dharmy. Z toho důvodu někteří buddhisté logicky přestali bohy uctívat a bohové postupně v buddhismu vymizeli, ale jinde splynuly s bódhisattvy nebo jimi byli nahrazeni, v tibetském buddhismu mají bohové stále své místo. Proto ti říkám, že můžeš být klidně křesťanem a přitom následovat dharmu. Můžeš uctívat jakéhokoli boha a přitom být buddhista. V tom tkví i úspěch tohoto náboženství, dharma je univerzální cesta, buddhismus je univerzální náboženství, funguje kdekoli a dokáže oslovit kteréhokoli člověka, nehledě na náboženství, kulturních podmínkách a vychování, může to být Evropan nebo Američan stejně tak dobře jako Asiat, ať už hinduista, křesťan, žid, muslim nebo ateista.

Promiň, že to říkám, ale cesty skrze Ducha svatého k Otci a podobně jsou jen náboženské spekulace a oblíbená pořekadla, která jsou s oblibou opakována, ale fakticky nic pravdivého nenesou, v lidské mysli vyvolávají spíše zmatení. Nejsou nepodobné od těch, co prosazovali brahmáni či jiný filosofové, je to jen slepá důvěra v něco. I když křesťanství obsahuje hluboké pravdy, tak samotné zjištění a uvěření v náboženské spekulace spásu přinést nemohou, nelze se na ně spoléhat, pravda a cesta k probuzení se nacházejí pouze v učení (dharmě). Ve svých naukách mají tato velká náboženství mnoho společného, nebýt těch několika drobných rozporů zaviněných neplodnými spekulacemi těch, kteří rádi dumali a vymýšleli filosofické konstrukce v rámci svého značně omezeného lidského rozumu a dost i opovážliví na to, aby své myšlenky hlásali jako zjevnou pravdu, přestože nikdo z nich se pravdě nepřiblížil ani o píď, jako kdyby byli slepí a chtěli popsat slona, kterého nikdy neviděli a snažili se jej popsat podle hmatu té části těla, které se dotkli. Toto podobenství použil Buddha a názorně jím představil omylnost všech filosofů a duchovních teoretiků, kteří se raději snaží popsat nepopsatelné, než aby hlásali osvobozující pravdu, lidem tolik potřebnou. To není případ Buddhy, on nebyl teoretik a nechtěl vytvářet další náboženské spekulace, proto se nezabýval ani bohy. Jak sám prohlásil, to co mohl jako probuzený buddha spatřit a poznat, by stejně většina smrtelníků vůbec nepochopila. Běžná lidská mysl by tak obsáhlé poznání nedokázala pochytit a pojmout. Bylo by nemožné a zbytečné cokoli z toho lidem vysvětlovat, nepochopili by a tak Buddha se zaměřil jen na to nejpodstatnější. Zjevil všem bytostem učení (dharmu) a vše ostatní ponechal tajemství. Pravda však není Buddhovým vlastnictvím, na světě bylo i spousty jiných kazatelů, kteří hlásali pravdu, či alespoň částečnou. Jedním z nich byl i Ježíš Nazaretský a není náhoda, že jeho učení má s buddhismem mnoho společného. Víceméně každý, kdo následuje Ježíše, je tak trochu buddhista, i když o tom nemá ani ponětí.

Apropo co znamená buddhismus v buddhistických zemích se můžeme přesvědčit na vybraném příkladu, křesťanství je významně zastoupeno v mnoha buddhistických zemích. Nebylo by asi od věci, kdyby ti vadilo křesťanství v buddhistických zemích stejně jako buddhismus v křesťanských zemích? V Jižní Koreji se každoročně slaví Ježíšovy narozeniny jako státní svátek 25. prosince a to znamená, že slaví ho všichni bez ohledu na vyznání. Buddhovy narozeniny se slaví v květnu, také jako státní svátek. Asi jsou tam lidé mnohem otevřenější a tolerantnější než tady, také my bychom mohli slavit narozeniny Buddhy, aby to bylo spravedlivé, ale to by tady nesmělo být tolik omezených a do sebe zahleděných lidí.

Jen zkus s těmito názory předstoupit před Boha.

Ithron von Kremsier napsal:

Jen zkus s těmito názory předstoupit před Boha.

Když vstoupím před Boha nebo do nirvány, tak co myslíš, kdo má větší naději na úspěch? Ten který se řídil dharmou a vykonával dobré skutky, nebo ten, který celý život jen pasivně věřil? Je mnoho lidí, kteří mají špatnou karmu, ale věří v něco a doufají ve spásu. Jak jim to může prospět?

Sönam Zangpo napsal:

Když vstoupím před Boha nebo do nirvány, tak co myslíš, kdo má větší naději na úspěch? Ten který se řídil dharmou a vykonával dobré skutky, nebo ten, který celý život jen pasivně věřil? Je mnoho lidí, kteří mají špatnou karmu, ale věří v něco a doufají ve spásu. Jak jim to může prospět?

Poznáš výrok majstra Echarta o ľuďoch, ktorí "iba veria" (a nerobia nič iné) ? Neviem či si to pamätám správne, ale znelo to nejak tak že "veruže jsou to volové"... Okrem toho aké percento budhistov naozaj žije podľa budhistických zásad ? Aké percento "iba verí" ? Myslím si totiž, že každé veľké inštituciálne náboženstvo je na to podobne - je malé percento ľudí, čo veria, vedia, hľadajú a snažia sa podľa toho aj žiť, tých by som nazval aktívnymi veriacimi, a potom obrovská masa "iba veriacich" ktorí čo to dodržujú, ale žijú úlne bežný život so všetkým dobrým aj zlým. U nich ide podľa môjho názoru viac menej hlavne o tradíciu. A myslím, že sa to veľmi ani nedá odsúdiť obe skupiny sú pre dané náboženstvo dôležité. Alebo ešte inak - je rozdiel medzi vierou a inštitúciou, hoci tá prvá by bez tej druhej dlhodobo nemohla prežiť. Toto aj na margo našej nevedomosti.

Falco de Miravet napsal:

Přesně tak, moudrý Robert de Eotsheny, věcně jako vždy. Vítej zpět.

Úloha řádových sester v Templu mi není zcela známa, bratře Roberte, ale zastávaly asi obdobnou úlohu jako kterýkoli jiný ženský klášter, možná se jednalo o vdané ženy, jejichž manželé vstoupili do templářského řádu. Dle řádových stanov bylo pravidlem, že manželky templářů měly vstupovali do některého z ženských řádů. Možná si templáři kvůli tomu chtěli vytvořit svou vlastní ženskou organizaci, aby své ženy mohli mít pod svou ochranou a dohledem. Pán Ithron by mohl nést titul Obránce víry (Defensor fidei). Neušetří muslimy, pohany a dokonce ani buddhisty, před nikým se nesklání a nikdo před ním neobstojí.

Ďakujem...

Ohľadom brata Ithrona súhlasím !!!

K tým rádovým templárskym sestrám, všeobecne sa vie o nich málo. Možno išlo o sestry, ktoré templári "zdedili" po iných rádoch (hlavne na tom Iberskom poloostrove, kde rôzne bratstvá a malé rády vznikali, zanikali a zlučovali sa. Možno šlo iba o akési "zamestnankyne" na činnosti, kde "treba ženskú ruku" a možno išlo aj o rodinných príslušníkov rádových bratov. Je škoda, že archívy templárov sa skoro nezachovali, hlavne zo Svätej Zeme, a väčšinu čo o nich vieme sú z dokumentov iných rádov, či Cirkvy sv. všeobecne. V resp. možno áno, ale potom sú ešte stále niekde medzi listinami johanitov.
Moja malá "templáska špekulácia". Po dobytí Akry pravdepodobne templárske archívy - tak dôležité pre každý stredoveký rád, dostali do Atlítu, "hradu pútnikov" a následne na Cyprus. Po rozbití rádu ich zrejme dostali johaniti. Usudzuje sa, že boli zničné (spolu s johanitskými ohľadom Cypru) po tureckom zábore v 16.st. Lenže:
1) Jean Parisot de la Valette, obranca Malty, bol veľmi "starosvetský" veľmajster a okrem toho aj tvrdý realista. Vedel, že Maltu má šance ubrániť, ale Cyprus, obklopený tureckými doménami nie. Preto v roku svojej smrti všetky cyperské domény rádu - predal.
2) Ak bol da la Valette naozaj taký "starosvetský" musel vedieť aj cenu rádových archívov. Čiže je veľká šanca, že sa ich aspoň pokúsil z predaných komend preniesť.
3) Je samozrejme možné, že sa to z akejkoľvek príčiny nepodarilo, ale aj to, že ich ozaj preniesli a dodnes iba niekde zapadajú prachom. Osobne nestrácam nádej, že sa raz zasa uzrú svetlo Božie....

Sönam Zangpo napsal:

Když vstoupím před Boha nebo do nirvány, tak co myslíš, kdo má větší naději na úspěch? Ten který se řídil dharmou a vykonával dobré skutky, nebo ten, který celý život jen pasivně věřil? Je mnoho lidí, kteří mají špatnou karmu, ale věří v něco a doufají ve spásu. Jak jim to může prospět?

Víra bez skutků je mrtvá - tento výrok pochází z Nového zákona a tvoří základ křesťanství.
Tedy o jaké pasivitě tu mluvíš?
Křesťanství je praxe která stručně řečeno spočívá na třech bodech:
1) Milovat Boha nadevše
2) Milovat bližního svého
3) Zapřít sebe sama, vzít svůj kříž a následovat Ježíše Krista

To není žádná pasivita, ale velmi náročná praxe, ta nejtěžší jakou může kdo vykonat.

Před Bohem uspěje ne ten kdo se chlubí praxí podle nějakého člověka, ani ten kdo se chlubí vykonáním skutků které on sám si troufá nazývat dobrými, ale obstojí ten kdo činil to co je dobré v Božích očích.
A skutek který po nás Bůh chce je věřit v Jeho Syna, a činit skutky Boží.

Snažit se sami poznat co je dobré a co zlé, to zkoušel už Adam v ráji, a víš jak s tím pochodil u Boha?
Byl jím vyhnán.

Dobré je jenom to co za dobré uzná Bůh, a ne co si myslí nějaký buddhista.
Takzvané dobré skutky, které nadšeně vykoná nějaký buddhista, mohou být v očích Boha velmi zlé.
Jsi pyšný na něco čemu vůbec nerozumíš, a pohrdlivě hledíš na to čemu rozumíš ještě méně.
Pravda ti protekla jako písek mezi prsty v ten samý okamžik když jsi se otočil k Bohu zády.

Robert de Eotsheny napsal:

K tým rádovým templárskym sestrám, všeobecne sa vie o nich málo...

Osobně jsem pročetl o templářích snad vše co v češtině vyšlo, je to pěkný štos knížek, ale žádná nepodala jediný důkaz o existenci templářek. V těch od uznávaných historiků není o nich žádná zmínka, a v těch které sepsali spekulanti není zase žádný skutečný důkaz.
I z čistě logického důvodu je existence ženské templářské větvě nesmyslná. Kdyby to byl řád který by např. templářům šil roucha, bylo by to zbytečné, protože templáři měli rozsáhlé domy na kterých pro ně pěstovali obilí, chovali dobytek a není důvodu si myslet že by pro ně nešili i oblečení. Templáři vlastnili i celé vesnice, takže pokud by si někdo myslel že na templářských polích a statcích pracovali jenom muži, tak snad nebude vážně tvrdit že ty templářské vesnice byly jen mužské.
Templáři nebyli od žen izolováni, a není důvod si myslet že by ženy které pracovali pod templáři neuměli ušít pro ně roucha.
Existence ženského řádu jako "odkladiště" pro jejich manželky je také neudržitelná. Existovalo tolik ženských klášterů, kam mohli jejich ženy vstoupit, nebyl žádný důvod zakládat další.
Templářský řád byl navíc ryze vojenský a z toho důvodu ryze mužský.
Chudé rytířky Šalomounova chrámu je tudíž nesmysl. Ženy nemohli být rytířkami. Mohli sice být dámami, ale ty zase nemohli být jeptiškami, neboť jeptiška se zříká světské slávy a tedy i titulu.
Je to sice všechno jen výsledek mého bádání a úvah, ale myslím si že správný.

Ithron von Kremsier napsal:

Osobně jsem pročetl o templářích snad vše co v češtině vyšlo, je to pěkný štos knížek, ale žádná nepodala jediný důkaz o existenci templářek. V těch od uznávaných historiků není o nich žádná zmínka, a v těch které sepsali spekulanti není zase žádný skutečný důkaz.
I z čistě logického důvodu je existence ženské templářské větvě nesmyslná. Kdyby to byl řád který by např. templářům šil roucha, bylo by to zbytečné, protože templáři měli rozsáhlé domy na kterých pro ně pěstovali obilí, chovali dobytek a není důvodu si myslet že by pro ně nešili i oblečení. Templáři vlastnili i celé vesnice, takže pokud by si někdo myslel že na templářských polích a statcích pracovali jenom muži, tak snad nebude vážně tvrdit že ty templářské vesnice byli jen mužské.
Templáři nebyli od žen izolováni, a není důvod si myslet že by ženy které pracovali pod templáři neuměli ušít pro ně roucha.
Existence ženského řádu jako "odkladiště" pro jejich manželky je také neudržitelná. Existovalo tolik ženských klášterů, kam mohli jejich ženy vstoupit, nebyl žádný důvod zakládat další.
Templářský řád byl navíc ryze vojenský a z toho důvodu ryze mužský.
Chudé rytířky Šalomounova chrámu je tudíž nesmysl. Ženy nemohli být rytířkami. Mohli sice být dámami, ale ty zase nemohli být jeptiškami, neboť jeptiška se zříká světské slávy a tedy i titulu.
Je to sice všechno jen výsledek mého bádání a úvah, ale myslím si že správný.

Je to možné. Je ale tiež fakt, že niekoľko zmienok o templárskych sestrách v prameňoch je. Mám to z tých encyklopédií o templároch, ktoré som čítal v angličtine. Všetko, čo hovoríš, dáva zmysel, preto je ten fakt, že sú občas spomínané, dosť šokujúci. Všetky tie vysvetlenia sú iba špekulácie, čo autori otvorene priznávajú.
Mám ale ešte jednu poznámku - žiadny rád nebol iba duchovným a vojenským, či liečitelským spoločenstvom, ale aj ekonomickým. Kým u johanitov existovala dobre zdokumentovaná vrstva sekulárnych osôb spojených s rádom (od sedliakov, mešťanov,drobných šľachticov - vazalov rádu, (polo) svetských konfráterov (slúžili v ráde iba istú obmedzenú dobu) po donátov, u templárov je toto zdokumentované oveľa menej, hoci všetky príklady sa vyskytujú aj u nich. Templárske sestry možno patrili do tejto sféry a preto sa o nich nezachovalo skoro nič. Priznávam ale, že aj toto je iba špekulácia.

Ithron von Kremsier napsal:

Jen zkus s těmito názory předstoupit před Boha.

Před Bohem by se sesypal a nezmohl by se ani na slůvko. Chudák, je tak přesvědčený ve svou "pravdu" a nakonec to bude úplně celé jinak, než jak si představuje, je mi ho líto, smutný příběh s ještě smutnějším koncem.

Ithron von Kremsier napsal:

Nepochopil jsi mne, Jürgene, ale to nevadí.
Má slova nepatřila tobě.
Ale když jsi se ozval něco ti o sobě povím.
Nejsem kněz ani misionář.
Nemám tedy za cíl kázat lidem výhradně křesťanské názory.
Jsem svobodný pán, a druhým říkám to co si myslím.
Mé názory se můžou někomu líbit a jiným nikoli.
Jedněm mohou připadat křesťanské a jiným nekřesťanské.
Mě je to jedno, já nejsem kazatelem křesťanství.
To že jsem křesťan neznamá že nemohu mít vlastní názory a ty pak vyjadřovat.
Vše co píšu jsou pak jen mé názory.
Nic víc.
To důležité v diskuzi totiž není to jestli je něco křesťanské nebo nekřesťanské, ale to jestli lidé říkají opravdu to co si myslí.
Bez úpřímnosti je diskuze jen šalbou.
Nechci nikoho klamat, ani se nikomu zalíbit.
Ale chci se normálně s lidmi bavit, podělit se o to co se mi osvědčilo a co považuji za správné, a varovat před tím co se mi neosvědčilo a co považuji za škodlivé.
Snad toto malé vysvětlení postačí k vyhnutí se všem dalším nedorozuměním.

Jistě, můžeš říct vše, co máš na srdci, máš na to právo, ale také počítej s tím, že se občas může ozvat někdo, komu to nebude připadat úplně košer.

Už jen proto bych prestižní titul Defensora fidei navrhovaný velmistrem Falcem ti já osobně nedal. Nic ve zlém, ale obránce víry si představuji trochu jinak.

Svobodný pán je šlechtický titul a ten s dnešním pojetím svobody nemá nic společného, podobně asi jako svobodný sedlák. Bylo to označení společenského stavu odlišujícího se od nevolníků. Odtud mimo jiné pochází i vojenská hodnost svobodník.

Ale ozvat se může kdokoli, jen není smyslem diskuze říkat že je něčí názor křesťanský nebo nekřesťanský, když se daná osoba nevyjadřovala z postu kazatele křesťanství a když ten kdo se ozval nebyl církví zmocněn k tomu aby posuzoval něčí názory zda jsou křesťanské nebo nikoli.
To je jako říkat že se ti to líbí nebo nelíbí.
O tom přeci diskuze není..

Milí bratři a sestry v Kristu,

tímto vás všechny žádám v dobré víře, aby jste nalezli pro hraběte Wokurkoviče vhodnou nevěstu a tak vykonali veliké dobro, zachováním váženého hraběcího rodu, za které vás Hospodin odmění na nebesích. Jste moudří a znáte Písmo, nedovolme těm bezbožným pohanským ženštinám, aby trápily naše křesťanské bratry a naplňovaly je falešnými nadějemi. Křesťanští mužové a křesťanské ženy patří k sobě, jen tam vzniká láska požehnaná od Boha. Otec Anastáz neříká pravdu, vztahy smíšené jsou odsouzeny k nezdaru a rychlému konci, neposlouchejte jeho slova, jsou to lži, navenek jsou chuťově sladká a líbivě zabarvená, ale uvnitř jsou plná hnisu a červů, Bůh tuhle přetvářku nenávidí. Moji bohabojní bratři a sestry, teď dobře poslouchejte, to čeho jsme se tu stali svědky je skandál nejvyššího kalibru, Bohu ohavná zrůdnost, která nesmí zůstat nepotrestána! Hříšnice přezdívaná jako Anorije očarovala hraběti jeho mysl a poté se kamsi zdejchla, údajně prý do Norska, zjednodušeně řečeno oblbla hraběti hlavu, pobavila se a ve vhodnou chvíli se vypařila, jako smradlavá pára nad kanálem v zimě. Je to nepochybně zákeřná svůdnice, která úmyslně likviduje křesťanské muže, teď se tomu určitě ďábelsky směje a říká si, jak nás všechny přelstila a jak určitě chudák hrabě Woracecek trpí. Proto povstaňme jednotní jako jedna Kristova církev a ukažme jim, že to jsme my a náš Bůh, kdo tu určuje pravidla! Pozvedněme zbraně a za pomoci lásky a odpouštění je přiveďme k rozumu, bijme je hlava nehlava, ale ať je to s láskou a milosrdenstvím. Nikdo před Božími bojovníky neobstojí, dokonce ani samotný satan a jeho úklady. Nezbývá mnoho času, jejich zástupy nás obkličují a jestli včas nezasáhneme, tak s námi brzy bude ámen! Zvolejme všichni Haleluja, chvalme Pána Boha a vyražme společně do útoku! Nebo se před nimi schovejme do hlubokých lesů Šumavy a žijme tam všichni jako Adam a Eva.

Chtěl jsem pomoci našemu bratru v Kristu pánu hraběti Woracecku a udělal si pro něj čas, místo modliteb jsem listoval na těchto bohabojných stránkách, ale na mou věru, moc žen tu opravdu není. Nějaké typy by se jistě našly, třeba milá sestra Kateřina z Angers, jak soudím mají s urozeným panem jistě mnoho společného, sdílejí ušlechtilou noblesu i víru, navíc Kateřina je líbezná dáma, vhodnější pro potěšení křesťanského muže, ne jako ty pohanské vochechule, ale je tu i jedna děva se jménem Jekatěrina Budzinskaya a ta by mohla stát za hřích, i když zjevně pochází z Ruského kaganátu a nemá vyplněný profil, neznáme její věk, možná i bydlí v zemljance, ale to nevadí, neházejme hned flintu do žita, může to být velmi plodný vztah. Některé ruské ženy jsou velmi atraktivní svým východním naturelem, který jim propůjčuje neobvyklou krásu, také bývají zbožně ortodoxní a to se u nás zbožných mužů velmi cení. Určitě každý mi dá za pravdu, že je lepší romantická vášeň v zemljance v ruských stepích nebo sibiřské tundře, než se sám doma kamarádit se svou vlastní rukou a přitom sledovat bezbožné porno s ruskými pornoherečkami v hlavní roli. Co jiného si může Boží bojovník přát? Mít doma spořádanou věrnou ženu je požehnání od Boha, nehledě na cizí původ z východu ruských stepí, ale co je na tom? Takový úkaz je čím dál tím vzácnější a ruská Máša je jako kterákoli jiná ženština, jen má blbý přízvuk, ale tyhle drobné rozdíly nejsou podstatné v životě ani před Bohem, v posteli se ztratí stejně rychle, jako se ztrácí v životě věčném. Jazyky se setkávají při erotických hrátkách a na intimních partiích, i když ovládají odlišnou řeč. Jinak to není nic, co by nevyřešila jedna kvalitní lepenka, nalepená na ústech, když žena příliš žvaní a stává se nesnesitelnou, je dobré mít vždy jednu při ruce. Přemýšlel jsem o tom dlouze a volal jsem k Pánu Bohu, aby mi projevil svou vůli a dal mi nějaké znamení, když jsem se v tom tichu zbožně zamyslel a duchovně se vyprázdnil, možná mi našeptával, že ti dva si jsou souzeni. Možná to nic neznamená, důležité je, že každý z nás může nějak pomoci, musíme si jako bratři a sestry pomáhat a vzájemně se podporovat, vždyť Hospodin to sleduje z té nebeské klenby.

Tak se zdá, že paní Anorie se tu už asi neukáže, nebo až za hodně dlouhou dobu. 

Nic zvláštního jsem si od toho nesliboval, alespoň to bylo takové fajn odlehčené povídání, ale kdo ví? Jen mi vadí, když je rozhovor ukončen nečekaným tichem a mlčením. Pak se hlavou začínají promítat otázky, zda se někde nestala nějaká chyba. Znovu je tu ten nepříjemný pocit, že jsem něco pokazil. Určitě jsem udělal chybu v tom, když jsem psal o otroctví. Možná to působilo pofidérním dojmem, ale mě to v tu chvíli vůbec nenapadlo.

Od doby našeho rozhovoru jsem se zaregistroval na čtyřech seznamkách a absolvoval jsem tři internetové rozhovory, včetně jednoho dopisování s jakousi "dívkou" (pokud se tak dá nazvat tvor ženského pohlaví, který má černočerně obarvené vlasy, piercing a tmavé kruhy kolem očí), tak se tady o tom krátce zmíním, protože to má něco společného s tím, o čem jsme si tu psali.

Po výměně několika delších zpráv se tahle dívka přiznala, že je satanistka a praktikuje BDSM, a to v rolí té dominantní. Tak jsem si o tom pár věcí zjistil a pochopil jsem, jak moc jsem byl hloupý, když jsem tady paní Anorii psal o otroctví. Opravdu si za to nyní sypu popel na hlavu. Já to spíše pojímal jako starověkou romanci alá Hollywood, když jsem nedávno shlédl pseudohistorický film Pompeje, což je (abych byl přesný) moderní americká pohádka, která je o lásce (nebo spíše náklonnosti) jednoho otroka-gladiátora k urozené patricijce... tak jsem se asi u toho krapet zasnil, ale po rozhovoru s touto dívkou bych se už doopravdy nedivil, kdyby to, co jsem tu napsal, někdo chápal spíše jako méně nápadné náznaky pro tyto praktiky? Při rozhovoru s Anorií to mohlo vypadat, že něco takového vyhledávám, ale tak to vážně není. Abych to dal na pravou míru: rozhodně nestojím o žádné BDSM, ale o zcela normální vážný vztah a to jsem posléze té dívce i vysvětlil. Předtím to vypadalo docela slibně, chtěla se se mnou setkat, jít se mnou do divadla, jenže jsem si nebyl jist, zda je vážně tou osobou, se kterou bych se rád seznámil. Asi bych nemohl být šťastný s dominantní satanistkou, pro kterou bych byl tím druhem protějšku, co je slabší a poddanější, submisivnější. Docela jsem váhal, na jednu stranu jsem nechtěl být ovládán svým strachem a klidně bych se s ní i seznámil, ale na té druhé jsem měl oprávněnou obavu, že by mi tohle mohlo i uškodit, po osobnostní i sexuální stránce. Se satanistkou bych si ale asi nerozuměl, už jen proto, jaký negativismus z ní vyzařoval, v tom jsem také viděl problém, i když někde tam hluboko uvnitř mé osoby se rozradostnil jakýsi malý misionář, který by se rád pokusil změnit někomu přesvědčení. Nakonec ale z toho nic nebude. Vysvětlení, že tyto praktiky a satanismus nepodporuji, se moc nesetkali s pochopením. Každopádně to beru jako lekci, že se ohledně těchto věcí vtipkovat nemá.

Také jsem absolvoval rozhovor s jinou dívkou, který dopadl také zajímavě. Vypadalo to, že je slušná a hledá vážný vztah s mužem, který nepije, nekouří, je věrný a rodinný typ. Všechno bylo v pořádku až do chvíle, než pojala podezření, zda nejsem náhodou věřící. Podezření získala při prohlížení mého profilu, když v zájmech nalezla duchovní knihy jako zálibu. Její otázka byla to poslední, co napsala. Nikdy by mě nenapadlo, že by duchovní literatura mohla někomu vadit, stejně jako to, že někdo v něco věří. Ještě jsem jí marně psal další zprávy a snažil se to vysvětlit, ale přestala odepisovat. Asi se zalekla, nebo to v ní vyvolalo nepřekonatelný odpor, nerozumím tomu. Hledá věrného muže, co nepije a nekouří, a diví se, když potká věřícího nebo člověka, který se zajímá o duchovno. Myslím si, že mezi ateisty těžko takového muže potká.

Když tyhle dvě příhody připočtu k té první, o které jsem tu psal 13. října, kdy jsem byl odsouzen na základě svého znamení horoskopu, tak zatím mohu takhle shrnout své dosavadní zkušenosti s internetovým dopisováním jako dost bezvýsledné.

Kdyby mi tohle někdo vyprávěl, tak snad neuvěřím. Žijeme v divné době, každý den dosud televize vykřikovala, že jsme před 25 lety získali svobodu, ale stejně nám to není nic platné, když se chováme jako hovada a nevážíme si jeden druhého.

Daiv de Anglor napsal:

Nevím, ale ony vypadají skoro všechny jak modelky, tak proč to prostě nezkusit. Já osobně jsem to zkusil, a povedlo se.
Vím, že mám ten dar, tu holku zaujmout natolik, aby mě psala ve dne čí v noci. Sama od sebe. Ten dar máte určitě i vy, jen ho musíte najít.
Moje osoba byla podobná jako ta vaše, trávil jsem hodně času za pc, nebo četbou, či sledovaní filmu. Pracovní vytíženost, málo příležitostí na povyražení třeba do města, hledat seznámení.

Chce to mít k tomu chuť a odhodlání. Pomocí seznamek, můžete experimentovat a zkoušet, riskovat. Tím poznáváte, po čem ženy z 80% touží.

Díky za radu, Daive. Vezmu si to k srdci.

Máš asi pravdu, co se týče Badoo, tak tam jsou převážně samé "modelky", jsou to zvláště holky, které se rády fotí a pózují, krášlení k tomu neodmyslitelně patří, aby na těch fotkách vypadaly co nejlíp a čím víc fotek, tím líp. Tak takhle se tato sociální síť jeví zatím mě, mám z ní spíše rozporuplné pocity. Jako třeba mi připadá, že ty holky si tam jsou všechny podobné, a já sám si tam připadám tak trochu jako černá ovce, která dost vybočuje. Pár holek si prohlédlo můj profil, pár z nich jsem i napsal, některé mi přes tlačítko se srdíčkem projevilo sympatie a já jim odepsal, ale ony většinou neodpovídají, nepíší a na zprávy nereagují. Nevím proč to dělají, asi nemají zájem o seznámení, možná jen usilují o hodnocení značící oblíbenost a popularitu, což jsou v podstatě virtuální medaile od sociální sítě, které se zobrazují v profilech, někdo jich má mnoho, ale kvůli tomu tam já nejsem, to mě nezajímá, kvůli tomu tam já být nemusím.

Jarmil Warle napsal:

Milí bratři a sestry v Kristu,

tímto vás všechny žádám v dobré víře...

Beru to jako další tvůj špatný vtip. Podivuhodné je, jak moc toho dokážeš napsat o člověku, který se tu jednou zaregistroval (v tomto případě možná dvakrát) a vůbec nikdy se nepřihlásil a nic nenapsal. Bujná fantazie od jednoho bláznivé kejklíře.